 Charles Holt |
 Daniel Best |
Tehdy, kolem roku 1880, doznívala v Kalifornii zlatá horečka, která přitáhla do oblasti San Franciska spoustu lidí. Zlato našel málokdo, ale mnoho jich přesto zůstalo a stali se z nich farmáři. Půdy bylo dost, farmy o velikosti 36 tis. akrů (tj. 14,5 tis. hektarů) byly běžné. Horší bylo půdu obdělat. Potřeba mechanizace se stávala nutností.
Roku 1863 přišel do San Franciska mladý Novoangličan Charles Holt. Brzy začal s vlastním podnikáním - spolu se svými bratry Williamem, Frankem a Benjamínem vyráběli a prodávali dřevěné části vozů nápravy, kola, čepy a ostatní. Se dřevem byly ovšem problémy. Bratři hledali místo, kde by dřevo tak dobře vyzrálo, aby potom obstálo v suchém a horkém kalifornském klimatu. V roce 1883 našli vhodné místo ve Stocktonu a založili Stockton Wheel Company, jejímž prezidentem se stal mladý Benjamín Holt.
Daniel Best přišel na západní pobřeží roku 1859. Chvíli zkoušel štěstí jako zlatokop, poté jako dřevorubec a nakonec zakotvil na farmě, kterou mezitím založil jeho bratr. Danielovi vadilo, že pokosené obilí se musí dlouhou cestu převážet z pole k vymlácení, a proto v roce 1871 sestrojil a dal si patentovat první stroj na mlácení obilí a čištění zrna.
Stroj byl velmi úspěšný a Daniel začal s výrobou. Obchody se hýbaly tak čile, že stroje v brzké době zabíraly okolní ulice a zasáhla policie. Proto v roce 1886 Daniel Best koupil továrnu poblíž města San Leandro. Koncem 19. století se na polích objevily nové stroje „pojízdné kombinované sekačky a mlátičky“ - zkráceně kombajny. Oba dva naši pionýři značnou měrou zasáhli do rozvoje těchto zemědělských strojů. Daniel Best prodal svůj první kombajn v roce 1885. Ben Holt navíc značnou měrou přispěl k technickému zdokonalení, když jako první použil náhonů řetězovými pásy namísto ozubených ocelových kol. Tehdejší kombajny byly obrovské stroje, široké okolo 18 metrů, tažené středně velkým stádem koní nebo mul.
Zvířatům, už tak dost nervózním z děsivého hluku vydávaného převody, stačil sebemenší popud, například včelí žihadlo do zadku, a z poklidné sklizně se stalo rodeo, jehož výsledkem byl častozničený drahý stroj. Řetězové pásy byly mnohem tišší a když už se spřežení splašilo, bez problémů praskly a zachránily tak před zničením ostatní drahé součásti. Dan Best v téže době zase zavedl polní servis, který neměl obdoby.
Jak se 19. století chýlilo ke konci, chýlila se ke konci i éra výlučného používání zvířecí tažné síly. Objevily se první stroje hnané párou. Holt přišel s prvním parním strojem v r. 1890. První stroje byly určeny opět farmářům, ale brzy se ukázalo - a Holt to rychle pochopil, že hlavní trh leží v oblasti dopravy. Holtův tažný stroj dokázal přepravovat 40 - 50 tun nákladu rychlostí 3 míle v hodině - podle kvality cesty.
Půda, kterou farmáři obdělávali v oblasti delty Mississippi, byla hluboká, úrodná a bohatá na rašelinu tak, že v období dlouhého sucha stačila jiskra a vznikaly podzemní požáry. Naopak za dešťů se měnila v močály a bažiny. Koně, které tam pracovali, nosili zvláštní boty na způsob sněžnic a zrovna tak první parní traktory měly kola roztažená do šířky - spíše podobná bubnům. Holt tehdy přišel na nápad použít místo kol pásy. Myšlenka to nebyla nová, ale Holt dovedl technologii výroby pásů do takové dokonalosti, že bylo možné praktické využití. 24. 11. 1904 byl testován první Holtův pásový traktor. Po vícero testech byl nasazen na Holtově rodinné farmě.
Záhy po provedení testů pásového traktoru Holt vymyslel a zavedl obchodní značku Caterpillar. Se vzrůstajícím obchodním úspěchem se Holt rozhodl změnit místo působení, a proto koupil jednu z továren, která zkrachovala při přechodu z parního pohonu na výbušný motor. Továrna byla umístěna ve městě East Peoria ve státě Illinois, kde je i dnešní sídlo firmy Caterpillar.
V roce 1908 se Daniel Best - již téměř sedmdesátiletý - rozhodl odprodat svoji továrnu Holtovi. Jeho syn - C. L.Best se zprvu stal u Holta superintendantem, ale už v roce 1910 se osamostatnil a začal vyrábět vlastní pásové traktory pod značkou „Tracklayer“. V roce 1916 vykoupil dokonce zpět původní otcovu továrnu. Až do roku 1925 vyráběl Best mladší ve své společnosti C. L. Best Tractor Co. zemědělské stroje a v roce 1925 se opět spojil s Holtem a vznikla společnost Caterpillar Tractor Co.. C. L. Best se stal jejím prvním prezidentem.
V roce 1909 vybavil Holt svůj pásový traktor vlečenou radlicí a postavil tak vlastně první grejdr. Tím předběhl dobu minimálně o deset let, neboť tehdejším nejrozšířenějším nástrojem pro stavbu a údržbusilnic byly lopaty poháněné lidskou silou. Výhody strojního pohonu byly zřejmé, ale další vývoj na tomto poli zpomalila 1. světová válka.
Bylo a je pravidlem, že různé armády, navzdory všeobecně proklamované a zesměšňované tuposti svých oficírů, dokázaly na poli technickém v poměrně krátké době to, co se civilnímu sektoru nedařilo dlouhá desetiletí. Tak tomu bylo i s využitím pásového pohonu. Tradiční neschopnost přijímat nové nápady předvedli a možná osudové rozhodnutí učinili v roce 1912 pruští a rakouští štábní důstojníci. Když jim Holtův zástupce pro Rakousko-Uhersko a Německo, Maďar Leo Steiner, předvedl pásové traktory Caterpillar s tím, že by byly obzvláště vhodné pro tahání těžké artilerie. Dostalo se mu odpovědi, že tyto stroje „nemají žádnou vojenskou důležitost“. Naopak britští důstojníci usoudili, že tyto stroje vojenskou důležitost mají a plukovník britské armády Ernest Swinton pojal myšlenku „obrněného pozemního křižníku na pásech“, pomocí kterého hodlal definitivně rozhodnout vleklou zákopovou válku ve Francii. Nebylo to nic jiného než Holtův pásový traktor Caterpillar. První stroje byly v britských manufakturách upraveny v roce 1914 a pro svoji podobu a hlavně kvůli utajení byly označovány jako „vodní nádrže (tanky) pro Mezopotámii“. A to jméno jim zůstalo až do dneška.
Tanky byly velice úspěšné na válečném poli. Zpočátku sice nebyly technicky příliš dokonalé a spíše zastrašovaly svým zjevem, ale velice rychle byly zdokonaleny, a pak už bylo proč se jich bát. Holt ve vývoji tanků samotných nehrál žádnou roli, ale sám Swinton uznával jeho zásluhy a po válce navštívil Peorii a označil ji za „kolébku tanku“.
Ovšem pásové traktory, které Britům a jejich spojencům tahaly těžké kanóny, byly vyrobeny výhradně Holtovou společností nebo podle jeho licence. Bylo jich více než 10 000 a šířily slávu značky Caterpillar po celém světě.
Jak již bylo řečeno, v dubnu 1925 se spojily Holtova a Bestova společnost a vytvořily Caterpillar Tractor Co. Jedním z prvních úkolů nové společnost byla selekce nových dealerů. Každá z mateřských společností měla svoje dealery a z nich bylo nutno vybrat ty nejlepší. Koncem roku 1925 byla tato nelehká práce u konce - seznam čítal 89 dealerů. Mnozí z nich měli za sebou více než půlroční působení. Výjimečně se vyskytovali dealeři starší než samotné mateřské společnosti Caterpillaru. Např. chilský dealer (firma Gildermeister) měl za sebou téměř stoleté působení (založen r. 1834). Caterpillar kladl od počátku značný důraz na dvě věci: včasné zásobování náhradními díly a perfektní servis v poli. V tomto ohledu nebylo rozlišováno mezi domácími a zahraničními dealery.
Byl zaveden „Barometr včasné dodávky náhradních dílů“, který sledoval pokrok dealerů na cestě k vytčenému cíli - splnit 85 % požadavků na náhradní díly dodávkou z vlastních skladů. Je to cíl, který platí dodnes.
Jak plynula léta, měnila se situace na světových trzích. Období prosperity se střídala s obdobími stagnace, objevovala se a nastupovala nová konkurence. Dealeři Caterpillaru se s těmito fakty museli vyrovnat a také se s nimi vyrovnali. Stroje Caterpillar jsou nejprodávanějšími stroji ve svém oboru a mezi zainteresovanou skupinou lidí koluje dokonce okřídlené rčení, že na světě jsou pouze dva výrobci zemních strojů: Caterpillar a potom ten zbytek.
V roce 1990 čítala globální síť 217 dealerů; z toho 192 dodává plnou řadu výrobků (25 pouze těžké náklaďáky). Neexistuje žádný předpis, jak má dealer Caterpillaru vypadat. Naopak různorodost je pravidlem.
Zakázka 1370 traktorů pro Sovětské Rusko pomohla Caterpillaru ve zdraví přežít světovou ekonomickou krizi 30. let. Společnost se v té době definitivně přestěhovala do East Peoria, a dokonce tam zřídila nové výzkumné oddělení. Firma skončila s výrobou kombajnů a věnovala se plně traktorům, motorům, silniční mechanizaci a nově také elektrickým centrálám. Caterpillar také v té době změnil svůj vzhled. Místo dosavadní šedé s červeným proužkem zavedl svoji famózní Hi-Way Yellow - žluť, kterou brzy znal celý svět. V roce 35 spatřil světlo světa traktor RD8. To počáteční „R“ se později začalo vynechávat a stroj se stal známým jako „déosmička“. Pro svoji nenáročnost, spolehlivost a výkonnost se brzy stal vlajkovou lodí flotil mnohých zákazníků.
Ještě před tím než USA vstoupily do II. světové války, staly se hlavním dodavatelem techniky spojenců. V dodávkách hrály podstatnou roli traktory, dozery a vůbec zemní stroje Caterpillar. II. světová válka se z velké části vedla ve vzduchu. Bez Caterpillarů, které neustále opravovaly rozbombardované rozjezdové dráhy, by letectvo těžko mohlo fungovat. Jeden servisní technik řekl po návratu z Jižního Pacifiku: „Mohli nám dát třeba všechna letadla na světě, ale kdyby nám nedali také buldozery, tak jsme mohli klidně zůstat doma.“ Admirál William F. Halsley, velitel Třetí flotily, prohlásil: „Čtyři stroje, které vyhrály válku v Pacifiku, byly ponorka, radar, letadlo a pásový buldozer.“ Ale největší poklonu složil zřejmě legendární George S. Patton: „Kdybych si měl vybrat mezi tankem a buldozerem, vždycky bych zvolil buldozer.“ Když skončila válka, měla firma Caterpillar jediný velký problém: jak vyrobit a dodat zákazníkům dost strojů. Celý svět potřeboval zemní stroje, aby opravil to, co válka natropila. Společnost musela postavit novou velkou továrnu v Joliet v Illinois, aby ulehčila přetížené East Peorii. V roce 1954 vybudoval Caterpillar výrobní závod v Brazílii, v roce 1955 v Austrálii a v roce 1956 prodal původní továrnu ve Velké Británii a založil novou v Glasgow.
Rovněž v roce 1956 byla založena kanadská společnost. A následovaly další. Rovněž se měnila a rozšiřovala výrobní řada. V roce 1959 byl představen první kolový nakladač Caterpillar - nesl označení 944. V roce 1963 pak k němu přibyly 988 a 966. V roce 1962 se objevily terénní náklaďáky 769 s nosností 35 tun.
Šedesátá léta byla ve znamení dosud nevídaného rozmachu - stavěly se desetitisíce kilometrů nových dálnic i obrovská letiště. Znásobila se potřeba surovin, energie a vody, proto vznikaly nové doly, stavěly se elektrárny a přehrady. V těchto podmínkách brzy vzrostl podíl zahraničního obchodu z 37 % na 52 %. Tím se vlastně dostáváme až do dnešní doby. Firma Caterpillar dnes vyrábí celou řadu špičkových strojů v továrnách rozmístěných po celém světě. Neustále se objevují novinky a vylepšení. První stavební stroje Caterpillar se objevují v Československu v roce 1969 a jsou použity při stavbě dálnice Praha – Brno. I vláda tehdejšího socialistického Československa si totiž uvědomila, že bez těchto strojů se dálnice prostě postavit nedá.
Dovozem strojů byl pověřen podnik zahraničního obchodu Phoenix Praha, a.s., který se v roce 1991 transformoval do nové společnosti: Phoenix-Zeppelin, spol. s r.o. V roce 1990 společnost Caterpillar přešla na decentralizovanou decentralizovanou strukturu, kdy jsou jednotlivé organizační jednotky přímo odpovědné za obchodní výsledky a přímé kontakty se zákazníkem. Expanze firmy pak pokračovala v roce 1996 spojením s německým výrobcem motorů MaK Motoren a 1997 spojením s výrobcem motorů Perkins ve Velké Británii. Caterpillar se tak stává největším výrobcem dieselových motorů na světě.
Akvizice firmy Perkins umožnila větší použití těchto motorů ve strojích menších výkonů. Novou serii těchto kompaktních strojů pak Caterpillar představil na největším světovém veletrhu stavební techniky CONEXPO v roce 1999. Od toho okamžiku Caterpillar přestává být symbolem pouze velkých a mohutných strojů, ale nabízí kompletní sortiment produktů od minirýpadel až po stotunové stroje. Použití motorů Perkins zároveň umožnilo vznik značce Olympian, která lépe konkurovala levným strojům na velmi náročném trhu dieselagregátů do 200 kVA.
V roce 1998 přichází Caterpillar s největším damprem s pevným rámem na světě – typ CAT 797 s objemem korby 220 m3 a hmotností přes 550 tun překonal vše, co v tomto oboru dosud existovalo.
Caterpillar vstupuje do třetího tisíciletí jako vedoucí firma na trhu, a to nejen z pohledu obratu či tržního podílu. Je i vedoucím inovátorem v technologickém řešení strojů, zejména:
• Vývojem nových typů motorů řady C se podstatně snížily emise a motory Caterpillar vyhovují dnes všem emisním limitům
• Dalšího snížení emisí a zvýšení účinnosti motorů se dosáhlo v roce 2003 zavedením technologie vstřikování paliva ACERT
• Nové konstrukce strojů vedou ke zjednodušení základních uzlů při zachování tradiční robustnosti a trvanlivosti strojů Caterpillar
Zavedení systému řízení 6 Sigma v roce 2001 mělo za následek snížení provozních nákladů, což umožnilo věnovat ještě více prostředků na výzkum a vývoj nových strojů.
Tento systém řízení, který je kombinací systému řízení jakosti dle standardu ISO 9000 a nákladovéanalýzy, je postupně zaváděn u všech dealerů Caterpillar.
