Značky, původem z amerického a evropského kontinentu, jsou seřazeny abecedně. Alespoň u některých jsme vybrali jednoho reprezentanta z oblasti stavebních vozidel, a to bez ohledu na počet vyrobených vozů. Základním zdrojem informací byla pro nás publikace 1000 Trucks H. G. Isenberga, vyd. Naumann & Göbel, Kolín, kterou jsme doplnili o pár „zapomenutých” firem. Do výběru jsme zahrnuli více než čtyři desítky značek. Po skončení druhé světové války zasáhl boom nákladních a užitkových vozidel celý svět. Nevynechal pochopitelně ani USA. Toto období je charakterizováno mimořádným technickým pokrokem v konstrukci vozidel. MAN a Mercedes-Benz zavádějí krátké kapoty – zdravý kompromis mezi bezkapotovými vozy a vozidly s dlouhými „nosy”. S tím souvisí i stále častější náhrada dlouhých řadových osmiválců vidlicovými motory. Zážehové pohonné jednotky střídají postupně vznětové motory. Legislativní válečná omezení platná v Německu přestávají platit. Motory mají stále vyšší výkony, které jsou potřebné jak u tahačů při dálkových jízdách, tak u těžkých stavebních strojů. Scania přichází se sklopnou budkou. První neprozřetelné zásahy začínají „likvidovat” kdysi rozvinutou výrobu nákladních automobilů u nás.
Porozhlédněme se již po značkách a typech nákladních vozidel s modelovým rokem 1950 až 1975. Věříme, že naše nahlédnutí do historie bude zábavným a současně poučným zpestřením magazínu Stavební technika.
American LaFrance
Od roku 1903 vyráběla americká společnost z New Yorku vysokotlaká čerpadla. Před druhou světovou válkou patřil American LaFrance k předním světovým výrobcům hasičských vozů. Firmu přebírá záhy Chrysler. Typ LaFrance 700 (modelový rok 1950) je prvním vozidlem této značky s trambusovou karoserií. Vidlicový osmiválec je umístěn za řidičem a částečně zakryt zadním sedadlem.
Autocar
Legendární značka Autocar byla synonymem výroby těžkých nákladních vozidel vhodných pro stavební účely. Společnost proslula schopností přizpůsobit provedení vozu požadavkům zákazníka. Každé vozidlo, které opustilo montážní linku, lze označit za originál. Zobrazený „drobeček” byl vybaven šestiválcem Caterpillar a převodovkou Fuller RT 00-913 s terénním převodem. Do října 2002 tahač najezdil 1,4 milionu kilometrů pouze s jednou opravou motoru!
Barkas
Jedním z předních výrobců užitkových vozidel v někdejších socialistických zemích byl národní podnik VEB Fahrzeugwerke Karl-Marx-Stadt, dodávající východním evropským zemím dvoutakty značky Barkas. Vozidla vynikala jednoduchostí. Koncepcí se podstatně odlišovala od vozů západního souseda. Mnohé montážní celky ze stavebnicové konstrukce vozidel Barkas byly použity u řady dalších typů, což se týká i tříválcového „dvoutaktu”. Na snímku je kapotovaný jedenapůltunový typ Framo. Jeho následník – dodávkový automobil Barkas B 1000 dotvářel dlouhou dobu kolorit východoněmeckých silnic. Vozidla byla poháněna dvoudobým tříválcem DKW.
Bedford
V roce 1931 zakládá General Motors v Hendonu u Londýna montážní závod s názvem Bedford. K začátku světové války je nástup ohromující. Během krátké doby je vyrobeno přes 250 000 vozidel. První poválečný Bedford vychází z předválečné řady vozidel. V roce 1958 opouští montážní linku miliontý vůz a není pochyb o dalším úspěchu značky. S typovým interním označením OX, OY a OL vyjíždějí z bran továrny jedenapůltuny až třítuny. Bedford OL je prvním trambusovým typem této značky.
Borgward
Smutný konec začínající kariéry, tak bychom mohli označit poválečnou historii továrny Borgward-Werke v Bremách. Stačila však velmi krátká doba a tovární budovy zničené Spojenci znovu ožívají. Stejně jako u automobilek Opel, Ford či Daimler se poválečné modely příliš neliší od vozidel vyráběných před druhou světovou válkou. Řada B zahrnuje vozidla s užitečnou hmotností od 2 do 4,5 t.
Brockway
Společnost Brockway vešla do povědomí autodopravců v roce 1912. V roce 1956 převzala tuto značku společnost Mack. Mezi výrobci automobilů patřil Brockway k progresivním. V roce 1977 se však brány výrobního závodu uzavřely. Z technického hlediska se vozidla obou zmíněných značek lišila. Ostatně pod kapotami vozů Brockway nenajdeme motory Mack, nýbrž konkurenční Cummins, Caterpillar nebo Detroit Diesel.
Büssing
Pár týdnů po skončení války produkuje rozsáhlá nepoškozená továrna znovu svá nákladní vozidla. Rodinná firma se dostává do popředí ve výrobě nákladních vozů kategorie nad 7,5 t. V roce 1952 přichází na trh s typem S13, který je vybaven výkonným vznětovým šestiválcem. Pro tažení soupravy byl již dosavadní motor s výkonem 150 k slabý. Nástavby (tažného i přípojného vozidla) mají původ u firmy Schenk.
Crown
Prvním americkým užitkovým vozidlem značky Crown byl v roce 1933 školní autobus. Podvozek vozidla byl o 16 let později upraven pro hasičské sbory. Z původního výrobního závodu se stala firma Crown Firecoach se sídlem v Los Angeles.
DAF
Typem T50 začíná novodobá historie nizozemských autobusů a nákladních vozidel. K zajímavým výrobkům patří i speciální vozidla určená pro vojenské účely. Předností automobilky byl rychlý vývoj nových typů. To se týká i transportéru YA 328 určeného pro těžký terén. Další terénní šestitunový vůz YA 616 vznikl ve spolupráci s Leylandem v roce 1956. V roce 1972 převzal jednu třetinu obchodního podílu společnosti DAF americký výrobce International Harvester.
Diamond
Ze zvýšeného zájmu o nákladní vozidla v padesátých a šedesátých letech vytěžila i firma Diamond. Vozidla mají pod kapotou motory značek Continental, Hercules či Buda, anebo vznětový motor Cummins výkonu až 300 k. V roce 1957 převzala výrobní závody Diamont společnost White/Ohio a v roce 1971 značku koupil nový investor. Z té doby pochází typ Giant Mixer vyrobený ve velmi omezeném počtu kusů.
Dodge
Tato značka byla založená v roce 1914 bratry Dodgeovým. Po těžkých začátcích přebírá ve třicátých letech firmu všemocný Chrysler. Zakládá nové výrobní a montážní závody v Austrálii, Indii, Turecku a ve Skandinávii.
Faun
Autobusy, komunální, hasičské vozy a další užitková vozidla nejrůznějšího kalibru, tak bychom mohli charakterizovat výrobní program automobilky Faun se vzduchem chlazenými motory Deutz. Od roku 1968 se společnost věnuje produkci těžkých tahačů a speciálů, mezi nimiž nechybí tisícovka pancéřovaných dopravníků pro Bundeswehr. Těžké sklápěčkové automobily byly v 60. letech tím nejlepším na evropském trhu. Typová řada K40 byla vybavena alternativně osmiválcovým motorem Rolls Royce nebo motory Deutz.
FBW
Přestože švýcarská firma FBW z města Wetzikon na Bodamském jezeře vyrobila v letech 1919 až 1985 pouze 6685 užitkových vozidel, můžeme ji zařadit mezi progresivní výrobce, kteří dokázali pružně inovovat své produkty. Vozidla byla vždy přizpůsobena „na míru” požadavkům zákazníka, ať již šlo o autobusy či o těžkou techniku. V roce 1985 přebírá výrobní závod Daimler-Benz, aby v něm vybudoval jedno ze svých muzeí. Vozidlo z roku 1972 ještě v nedávné době plnilo rozvážkové služby.
