Uložením kabelů pod zem se zabrání jejich znehodnocení vlivem počasí a bouřek, minimalizuje se dopad na životní prostředí a krajinu a v neposlední řadě nedojde k ztrátě hodnoty dotčených pozemků. Kvůli požadavkům na co nejmenší zásahy do půdy byly „do zbraně” povolány nejnovější třídicí lopaty s technologií rotujících výměnných kotoučových hřídelů, které má v nabídce od loňského roku výrobce MB Crusher. Tuto novinku pro efektivní a rychlé zpracování zeminy představil italský výrobce na loňském veletrhu bauma v Mnichově. Produkt, na kterém pracovali vývojáři několik let, se dobře hodí pro výkopové práce, při recyklacích, ale i v zemědělství.
Slavnostního kopnutí do země se zúčastnili místní politici, zástupci občanských sdružení, farmářů a nizozemsko-německého provozovatele přenosové sítě. Cílem bylo ukázat, že položit podzemní kabely jde dnes rychleji, s menšími náklady a hlavně s minimálním dopadem na místní půdu. Nejprve se pro každý kabel vykopal příkop široký asi 120 cm, přičemž ornice byla odstraněna a ponechána na stavbě. Současně byly pomocí speciálního bucharu do země vtlačovány prázdné tubusy pro kabely. Pak přišlo na řadu zasypání vykopané zeminy pomocí pásového rýpadla Volvo EC250E NL s upnutou třídicí lopatou HDS od MB Crusher. Díky nové technologii třídění pomocí rotujících hřídelí (kotoučový třídič) se tak do výkopu zpátky vrátí to, co tam bylo původně a není narušena homogenita půdy. Tato lopata byla vybrána také pro svou další specifickou vlastnost a tou je jednoduchý výměnný systém kotoučů, které lze v závislosti na typu půdy měnit přímo na stavbě. Celou výměnu zvládne jeden člověk za několik minut; hřídel s třídicími kotouči se jednoduše vysadí z ukotvení a nasadí se nová. K dispozici jsou od výrobce 4 sady takových hřídelí.
Až dosud se podobné práce neobešly bez masivního nasazení rýpadel a další techniky; tímto způsobem, který byl zvolen v projektu „Wahle-Mecklar”, ušetří stavitel čas, náklady i životní prostředí. Při demonstračním testu byly kabely pokládány na zhruba 200metrovém úseku a jasně se prokázalo, jak minimální je narušení půdní struktury. V porovnání s konvenčním způsobem pokládky se tento způsob ukázal jako dvakrát rychlejší a zároveň i levnější!