Kupujete si stavební stroj? Skrytá legislativní nebezpečí

Původ stroje (nejen stavebního)
Původ stroje je obzvláště dnes a obzvláště u nás jedním z důležitých faktorů, který by při rozhodování o nákupu neměl být opomíjen. Nákup stroje z hlediska jeho původu má nespočet variant – stroj nový či použitý, tuzemský či zahraniční (a ten ještě z EU či mimo), schválený či neschválený k silničnímu provozu, nákup přímo od zahraničního výrobce nebo prostřednictvím tuzemského prodejce či zprostředkovatele atd. Každá z těchto variant má svá významná specifika.

1. Nákup stroje tuzemského výrobce 1a) Nový stroj kupovaný ať již přímo od výrobce nebo jeho distributora musí mít podle zákona 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále zákon), výrobcem provedené posouzení shody s požadavky technických předpisů (především s jednotlivými aktuálními nařízeními vlády – dále NV) a na základě dokumentace o tomto posouzení musí výrobce vydat Prohlášení o shodě. Od poloviny roku 2001 v důsledku platnosti Protokolu PECA a s tím související novely zákona může i tuzemský výrobce posouzení shody svého výrobku deklarovat tzv. ES prohlášením o shodě spolu s označením CE na výrobku. Zde je třeba zdůraznit, že dnes a u nás označení CE spolu s ES prohlášením o shodě vůbec nedává kupujícímu jistotu, že výrobek splňuje všechny předpisy a požadavky, které se na něj vztahují. To především proto, že Protokol PECA (tj. dohoda mezi ČR a EU o vzájemném uznávání výsledků posouzení shody) se vztahuje pouze na některá NV, kompatibilní s příslušnými evropskými směrnicemi.
Stále existují další NV, která jsou také ekvivalentem evropské směrnice, u nichž ale splnění požadavků není v ČR dosud deklarováno označením CE. Přímo ukázkovým příkladem výše uvedeného nesouladu v deklaraci shody pro stavební stroje (ale i pro mnoho dalších strojů, jako např. sekačky na trávu, vyžínače, kompresory, svařovací generátory, elektrocentrály atd.) je NV č. 9/2002 Sb., které stanovuje požadavky na limity hluku šířeného ve venkovním prostoru (pro řadu výrobků dokonce s povinnou účastí autorizované osoby) a přitom v dnes platném znění nedovoluje použít označení CE jako doklad o splnění těchto požadavků, ačkoliv je předpisem, který přebírá do české legislativy evropskou směrnici 2000/14/EC.
Pro potvrzení shody s požadavky tohoto NV je třeba na stroji hledat nálepku se symbolem reproduktoru a s číselnou hodnotou tzv. garantované hladiny akustického výkonu a požadovat ujištění, že bylo vydáno prohlášení o shodě i podle tohoto NV. Pokud je stroj svým charakterem a konstrukcí určen i k provozu na pozemních komunikacích, je povinností výrobce mít stroj typově schválen na MDS ČR a současně s ostatní dokumentací při prodeji vydat kupujícímu potřebné dokumenty. Nedoporučuji nechat se přesvědčit, že si může toto schválení vyřídit sám. Je to sice možné (v režimu individuálního schválení vozidla k provozu, nikoliv jako schválení typu), ale může to být zdlouhavé a drahé. Je povinností výrobce mít platné schválení typu. Návod k používání v češtině je samozřejmou povinností.

1b) Použitý stroj tuzemského výrobce bývá kupovaný většinou od tuzemského uživatele a v tomto případě se nejedná o působnost zákona, nebo. nejde o první uvedení výrobku do oběhu. Ve zvláštním případě, kdy by se mimořádně jednalo o nákup použitého stroje tuzemského výrobce od zahraničního uživatele, vznikla by systémově situace adekvátní nákupu použitého zahraničního stroje (viz 2b) – podrobné rozebrání dalších možných variant přesahuje rámec tohoto článku.

2. Nákup stroje zahraničníhovýrobce
2a) Nový stroj – od tuzemského zplnomocněného zástupce
zastupujícího v ČR zahraničního výrobce – má mít stejné náležitosti, jaké byly uvedeny u tuzemského výrobce – viz 1a). Při nákupu stroje, jehož zemí původu je stát EU, je dnes vlivem PECA všude zjednodušeně tvrzeno, že označení CE je zárukou plnění všech požadavků. Stejně jako v bodě 1. to např. pro požadavky na hluk není pravda. V současné době i stroj dovezený z EU musí mít požadavky na hluk posouzeny podle NV č. 9 (a u řady výrobků za účasti autorizované osoby) a musí mít o tom vydané české prohlášení o shodě.
V případě strojů dovezených ze zemí mimo EU je situace ještě složitější. Poslední novela zákona (tj. zákon č. 205/2002 Sb.) sice umožňuje i pro tyto stroje za určitých podmínek použití procedur posouzení shody, jejichž výsledkem je ES prohlášení o shodě a označení CE na výrobku, nicméně rozsah je stejně jako v předchozích případech omezen na obsah Protokolu PECA a navíc možnost použití těchto postupů je stále zatím pouze dobrovolná záležitost, shoda s požadavky může být zde posouzena ještě i »po staru«, tj. s českým prohlášenímo shodě. To znamená, že pokud zde na stroji chybí označení CE, ještě to nemusí být chyba – je vždy lépe nechat se informovat o konkrétním stavu někým, kdo tomu opravdu rozumí.
Některé prodejní firmy vydávají Prohlášení o shodě (resp. ES prohlášení o shodě) s vědomým rizikem, že není plně pravdivé anebo plně dokladovatelné. Nicméně i tak vydané Prohlášení o shodě chrání kupujícího, neboť odpovědnost za škody způsobenévadným výrobkem nese prodávající. Doporučuji proto vždy získat alespoň písemné ujištění o tom, že prohlášení o shodě na daný výrobek bylo vydáno a kým. Je to významná pojistka pro případné budoucí spory. Návod k používání v češtině je opět samozřejmou povinností prodejce.
Horší situace z hlediska povinností a odpovědnosti pro kupujícího nastává tehdy, když se prodejci podaří přesvědčit jej o tom, že stroj je vybaven nějakým certifikátem zahraniční firmy nebo zkušebny, a tudíž že již žádné Prohlášení ani označení ani dokumentaci nepotřebuje. To je pro kupujícího velký a nebezpečný omyl. Je třeba mít na zřeteli, že kupující potřebuje právně dosažitelný subjekt odpovědný za bezpečnost výrobku – což je v současnosti pouze tuzemský prodejce, nikoliv zahraniční výrobce. A zákon uvádí (§ 13, odst. 11), že pokud své povinnosti související s posouzením shody nesplnil výrobce nebo dovozce, je povinna zajistit jejich plnění osoba, která jako poslední uvádí stanovený výrobek na trh. A to podle poměrně široké definice termínu »uvedení na trh« (§ 2 písm. b)) znamená, že v takovém případě jsou tyto drahé a náročné povinnosti přesunuty na bedra kupujícího. Proto opatrnosti nikdy není nazbyt. Značka CE spolu s ES Prohlášením o shodě bude dostatečným dokladem o bezpečnosti výrobku teprve až v okamžiku vstupu ČR do EU, dnes má pouze omezený rozsah vymezený působností protokolu PECA a posledním novelizovaným zněním zákona 22.

2b) Nový stroj přímo od zahraničního výrobce nebo zprostředkovatelsky
Nejhorší situace z hlediska povinností a odpovědnosti pro kupujícího nastává v případě, kdy se rozhodne nebo kdy je »prodejcem « přesvědčován k přímému nákupu od zahraničního výrobce, kdy tedy tuzemská firma vystupuje vlastně pouze jako zprostředkovatel. Ne všichni kupující se pochopitelně natolik orientují v problematice povinností daných zákonem, aby si byli vědomi toho, že:
– podle zákona je uvedením výrobku na trh okamžik, kdy je výrobek poprvé úplatně nebo bezúplatně předán za účelem distribuce, používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva. Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání (§ 2 písm. b) zákona).
– podle zákona je dovozcem ten, kdo uvede na trh výrobek z jiného než členského státu Evropské unie nebo uvedení takového výrobku na trh zprostředkuje (§ 2 písm. e) zákona).

Jinými slovy řečeno výše uvedené jednak znamená, že i zprostředkovatel má všechny výše uvedené povinnosti dovozce, a jednak že i v případě přímého dovozu pro vlastní potřebu přecházejí povinnosti dovozce na kupujícího – tj. celá procedura posouzení shody, návodu k používání v češtině, Prohlášení o shodě, odpovědnost za bezpečný výrobek, odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku atd. Pokud mohu posoudit, tak alespoň v oblasti obchodování se stavebními stroji bývá zprostředkování přímého prodeje stroje ze zahraničí motivováno především snahou zprostředkovatele vyhnout se plnění všech zde uvedených povinností a přesunout odpovědnost na neinformovaného kupujícího.
Při znalosti těchto skutečností je třeba zvážit, zda např. případná úspora v pořizovací ceně takto kupovaného stroje je adekvátní pozdějším nákladům, úsilí a rizikům, případně i sankcím (např. dozorového orgánu – ČOI).
2c) Použitý (nebo repasovaný) stroj od tuzemského zplnomocněného zástupce zahraničního výrobce většinou nemusí být pro kupujícího velkým rizikem, neboť veškerá problematika je na bedrech prodejce, a alespoň ti solidní dobře vědí, co je třeba v těchto případech všechno zajistit. Tam, kde je prodej použitých strojů mateřské firmy dlouhodobě běžnou součástí činnosti dovozce, nebývají problémy.
Pro případy jednorázového aktu bez zkušeností je však třeba zdůraznit, že oblast prodeje použitých strojů je celkově velmi složitá. Legislativní problematika s obtížným rozhodováním se začíná odvíjet od samého počátku – jedná se o první uvedení výrobku na trh či nikoliv? U stroje prokazatelně pocházejícího z českého trhu to je jednoduché, ale v případech dovozů ojetých strojů nebo při sériové repasi strojů, kdy dochází ke ztrátě identity původního stroje a z »anonymních« dílů vzniká vlastně stroj nový, to již jsou situace složité. Nicméně patří do oblasti odpovědnosti prodejce. Pro kupujícího je důležitá informace, že použitý stroj poprvé dovezený ze zahraničí je z hlediska požadavků zákona opět posuzován stejně jako nový a prodejce má stejné povinnosti jako u stroje nového. V případě použitého stroje mohou být tyto povinnosti mnohdy obtížněji splnitelné především pro větší nedostupnost dokumentace nebo pro platnost nových předpisů a požadavků, které dříve vyrobený stroj neplní atd.

2d) přímý dovoz ze zahraničí je v případě použitého stroje velmi ošidná záležitost ze všech hledisek, pro plnění povinností ze zákona to platí rovněž. Výše uvedené zákonné povinnosti výrobce/dovozce z oblasti posouzení shody, dokumentace o ní, Prohlášení o shodě a odpovědnosti za škody na sebe bere kupující. Je třeba si uvědomit, že i stroj dovezený ze státu EU a disponující označením CE, nemusí plnit všechny požadavky dnes platné v ČR. Velmi důležitý je rok výroby, který vlastně signalizuje dobu, kdy bylo výrobcem provedeno posouzení shody. Z toho někdy lze odvodit, jaké požadavky byly na stroj kladeny a jak se liší od těch dnešních. Stále je třeba mít na zřeteli, že dovezením i ojetého stroje do ČR jde stále o první uvedení výrobku na trh a platí tedy na něj dnešní požadavky. Otázka úspory v pořizovací ceně oproti následným nákladům a rizikům opět i zde nabývá na důležitosti.

Co vlastě dnes znamená označení CE?
Jak v předchozím textu, tak hlavně mezi odbornou veřejností je CE stále frekventovaněji používáno. Ne vždy je však úplně přesně zřejmé, co, kdy a kde označení CE znamená. Proto se pokusím o stručnou rekapitulaci. Prvotním a původním účelem označení CE na výrobku v EU bylo zřetelně, jasně a viditelně deklarovat všem, že daný výrobek v okamžiku prodeje plní všechny požadavky na něj kladené z hlediska posuzování shody při prvním uvedení výrobku do oběhu. Tento princip byl přijat v EU počátkem 90. let jako součást principů tzv. nového a globálního přístupu. Základní požadavky jsou obecně formulovány ve směrnicích nového nebo globálního přístupu, konkretizace požadavků je provedena v harmonizovaných normách a drtivá většina těchto směrnic v sobě obsahuje požadavek, že splnění těchto požadavků se deklaruje ES prohlášením o shodě a umístěním označení CE na výrobku.
V EU dnes pro celou komoditu stavebních a zemních strojů a příbuzných zařízení platí, že prvně do oběhu uváděné výrobky nesou označení CE, které znamená: – výrobek je ve shodě s požadavky směrnice »strojní zařízení« 98/37/ES, – výrobek je ve shodě s požadavky směrnice »elektromagnetická kompatibilita« 89/336/EHS (pokud je výrobek vybaven spalovacím motorem s elektropříslušenstvím a/nebo elektronickými řídicími prvky), výrobek je ve shodě s požadavky směrnice »hluk« 2000/14/ES (pro většinu druhů stavebních a zemních strojů) – v tomto případě je k označení CE připojeno označení s údajem o garantované hladině akustického výkonu, – v některých případech se může na výrobek vztahovat ještě i směrnice »tlakové nádoby« 87/404/EHS, »tlaková zařízení« 97/23/ES, »elektrická zařízení« 73/23/EHS, případně i další.

Všechny uvedené směrnice jsou již směrnice nového přístupu a označení CE je vždy vyjádřením shody výrobku se všemi požadavky všech směrnic, které se na výrobek vztahují. Samozřejmě součástí označení CE je i vydání ES prohlášení o shodě výrobcem, v případě zahraničního výrobce je to jeho zplnomocněný zástupce sídlící v EU.
V ČR je situace v samotném opatřování výrobků označením CE v současné době nesmírně komplikovaná a zamotaná a ještě složitější je to v oblasti určení a stanovení toho, co vlastně toto označení kdy a na daném konkrétním výrobku (především dovezeném) deklaruje. Některá NV označení CE používají k deklaraci splnění požadavků, jiná ne. Některé evropské směrnice jsou v ČR prostřednictvím Protokolu PECA uznávány jako ekvivalent NV (s označením CE), jiné nikoliv. Bohužel je nutno konstatovat, že v současné době v ČR označení CE na výrobku nemá stejnou vypovídací hodnotu jako v EU, a co je nanejvýš důležité, v mnoha konkrétních případech na stejném výrobku toto označení v ČR deklaruje něco jiného než v EU.
Přesněji řečeno označení CE vždy deklaruje shodu se základními požadavky předpisů, ale v EU je to vždy shoda se všemi předpisy (směrnicemi) v daném okamžiku platnými a vztahujícími se na výrobek, u nás jsou to pouze předpisy (NV) některé z těch v daném okamžiku platných a na výrobek se vztahujících.
Cílem tohoto článku bylo pouze seznámit čtenáře – uživatele s existencí legislativních úskalí, která nejsou vždy plně doceňována. Mnohé ze zde pouze rámcově uvedených skutečností vyžadují podrobnější rozbor a v mnoha případech je třeba před vyslovením nějakého závěru podrobně analyzovat všechny podstatné skutečnosti.