Japonské stavební stroje Takeuchi mám rád. Přiznávám hned na úvod a bez mučení. Ptáte se proč? Přijde mi, že v době rychlo kopírování čehokoli kýmkoli je to pořád jedna z mála značek, která si jde svou cestou. Výrobce nikdy neaspiroval vykročit ze segmentu dobře zajetých malých a středních rýpadel a poctivě, krok po kroku, si v této kategorii budoval renomé, které je dnes pro řadu ostatních výrobců v podstatě nedosažitelné.
Na cestu vyrábět pouze kompaktní menší stroje se japonští konstruktéři vydali už v roce 1963, o sedm let později sjel z výrobní linky první kompaktní minibagr, který byl už v tehdejší době synonymem mimořádné výkonosti v „malém balení”. Takeuchi pokračovalo ve vývoji kompaktních strojů, a tak například v roce 1986 spatřil světlo světa první kompaktní pásový nakladač.
Pásové rýpadlo TB2150
Ve flotile stavební firmy Jakuba Havla, ze které je tato reportáž, mají tři „ušáky”, včetně legendární devíti tuny TB 290-2. Proč legendární? Protože když si do ní sednete a budete s ní chvíli dělat, pak vám už všechny ostatní mašiny přijdou pomalé. „Každý strojník vám při porovnávání řekne, že TB290 byla rychlejší, ale nic to vlastně neznamená. Hydraulika u této devítky je extrémně rychlá a subjektivně to porovnávat s čímkoli nemá smysl,” říká k tomu s úsměvem Ing. Daniel Vogel, oblastní manažer značky. Pojďme ale zpátky k TB2150. Jaké jsou její přednosti? Čím se odlišuje od konkurence?
Malý stroj pro velkou práci
Nová TB2150ka je na trhu od roku 2017. Její největší výhoda spočívá v masivním otočném kozlíku na boku stroje (patentované řešení dostalo obchodní název „Knickmatic”), který zvyšuje manévrovací schopnosti rýpadla a umožňuje obsluze provádět náročnější výkopové práce i v úzkých prostorech. Knickmatic je tak výborným pomocníkem například při výkopu kanalizací. Ačkoli je v nabídce i verze bez otočného kozlíku (TB2150R – výhodou této verze je, že může být vybavena lomeným výložníkem), drtivá většina zákazníků prý volí provedení s knicmatickem. „Důvod je prostý. S otočným kozlíkem spojujete výhody velkého a malého bagru. Všude se vejdete a zároveň máte k dispozici sílu velkého stroje,” vysvětluje Daniel Vogel. Další výhodou rýpadla TB2150 je jeho rozsáhlá výbava. V základu se tu bavíme například o čtyřech přídavných hydraulických okruzích, z nichž tři mají proporcionální ovládání. První přídavný okruh je vybaven funkcí HighFlow pro aktivaci maximálního průtoku (hodí se například pro práci s hydraulickým kladivem), k dispozici jsou dále tři přednastavené úrovně průtoku. U 2. a 4. přídavného okruhu lze průtoky nastavovat individuálně z kabiny, pomocí tlačítek pod barevným 7palcovým displejem. „Když máte k dispozici čtyři plnohodnotné okruhy, můžete si na mašinu nakonfigurovat v podstatě jakékoli příslušenství,” říká Daniel Vogel a dodává: „Naši zákazníci jsou zvyklí už třeba s devítitunovým bagrem dělat s drapáky nebo s těžkými bouracími kladivy.” V neposlední řadě oslovuje TB2150 strojníky i ojedinělou možností mít 16tunový bagr s kubíkovou lžící, která se u Takeuchi dodává ve standardu.
Japonský „karatista” na těžkou práci
Za pásovým rýpadlem Takeuchi TB2150 firmy Hazet jsem se vydal do obce Olomučany nedaleko Blanska na Moravě. Při příjezdu do obce je jasné, že tady se čile buduje. Příjezd do obce, rozkládající se na kopci, je řízen světelnou signalizací a už zdálky je vidět početná flotila stavebních strojů. Naše TB2150ka pracuje uprostřed obce vedle školy. V úzké a poměrně strmé uličce se tu kope nová kanalizační šachta. Rýpadlo TB2150 se zdá být jako ušité pro práci v takovýchto úzkých uličkách. S malou lžicí strojník rychle ukrajuje zeminu a nakládá ji na sklápěčku TATRA. Bagr Takeuchi při práci jen spokojeně vrní a na první pohled je patrné, že hydraulický systém by zvládl ještě mnohem víc. Aniž bych narušoval sehraný pracovní „koncert”, jdu se opatrně podívat blíž. Zajímá mě především továrně instalovaná naklápěcí hlava s rotací, na kterou jsem slyšel už mnoho kladných referencí. Powertilt od amerického výrobce Helac snese v kombinaci s mašinami Takeuchi opravdu hodně. Dokonce si myslím, že je to jediná naklápěcí hlava, kde vám výrobce poskytne standardní tovární záruku i pro práci s těžkým kladivem. Není výjimka, že zákazníci upínají na powertilt i kladiva s váhou 1,1 tuny. Jak nám potvrzují ve VLW, tato těžká kladiva nechávají vyrábět přímo v Japonsku a obecně platí, že stroje Takeuchi zvládnou pracovat s kladivy až o 200 kg těžšími, než je v dané kategorii strojů běžné. Zatímco strojník s rýpadlem opatrně popojíždí do kopce, prohlížím si zblízka také zmiňovaný otočný kozlík. Masivní odlitek na pravém boku stroje je sám o sobě mistrovským kouskem; žádné svařence, ale prostě kus kovadliny, ve kterém je ukotveno rameno stroje. Všímám si také pevných svazků hydraulických hadic, které jsou vedeny vně a mají speciální ochranu proti poškození.
Typická pro Takeuchi je hranatá kabina s velkou prosklenou boční plochou a tenkými sloupky. Nad hlavou strojníka je vidět velké otevírací stropní okno, chráněné zvenčí robustní mříží proti padajícím předmětům. Než poprosím strojníka o jeho první dojmy, mám čas prohlédnout si některé další detaily na stroji. Objemná kapotáž na zádi v sobě ukrývá zvýšené zadní závaží, uprostřed kapoty je vidět ochranný kšilt zadní kamery, z níž se obraz přenáší na barevný displej do kabiny. Dobrou vychytávkou se zdají být stranová boční světla, která jsou důmyslně ukryta v nástavbě. Gumové pásy, na kterých je TB 2150ka nazutá, mají dvoudrážkové vodicí rolny. Toto řešení v podstatě zamezuje nechtěnému vyzutí pásu při provozu. Jak se ale dozvídám, u Takeuchi TB2150 lze pohodlně vyměnit gumové pásy za ocelové, a to bez jakýchkoli dodatečných a náročných úprav podvozku. „Zvládnou to jen dva chlapi s nějakým vysokozdvihem a za hodinu a půl to mají přezuté. Hodí se to třeba v případech, když potřebují upravit bagr na demolice,” vysvětluji mi dodatečně toto řešení Daniel Vogel.
Mašina, co se nekazí
Když strojník Filip Hloušek zastaví mašinu, aby zaměřil spolu se svými kolegy další úsek, který bude muset být vykopán, využívám momentu překvapení a jdu se zeptat, jak se mu s novou 2150kou dělá. Kdo četl článek pozorně od začátku, asi tuší, co Filip Hloušek zmíní jako první poznatek. „Je to pomalejší než ta devítka, co od TAKEUCHI už máme, jinak je to silná a stabilní mašina,” začíná své vyprávění. Neubráním se úsměvu, protože situace, kdy výrobce udělá tak skvělý bagr, že všechny další jeho novinky jsou v jeho stínu, úsměvná prostě je. „Líbí se mi ta kamera, má dobré rozlišení a nemusím se nikde rozhlížet, rychle se dá na to zvyknout,” dodává strojník. Slova chvály míří i k powertiltu s hydraulickým rychloupínačem: „To je parádní věc, strašně vám to zrychlí práci.”
Mašina se podle jeho slov moc nezastaví, firma Jakuba Havla dělá paralelně i několik zakázek najednou a tak není výjimkou, že stroje různě pendlují podle toho, kde je co potřeba vykopat. Strojníci se také v mašinách různě střídají, což je možná i důvod, proč v kabině nového stroje nevidím žádné „tunerské” šílenosti jako třeba mikroplyšové potahy joysticků nebo vlněné koberečky s emblémem oblíbeného fotbalového klubu. Je jasné, že stroje tu mají hlavně na práci a ne pro legraci. Mám celkem štěstí, protože právě přijíždí majitel firmy Jakub Havel, jinak velmi vytížený člověk, kterého je vzácné zastihnout. Svoji firmu vybudoval od píky a často přejíždí mezi jednotlivými zakázkami, aby měl o nich přehled. „Mám asi dvě desítky strojů a tři od Takeuchi. V té kategorii menších strojů asi těžko seženete něco lepšího, i když samozřejmě každá značka má něco speciálního,” říká Jakub Havel. „Nějaké opravy? To nevím, u nich se vlastně nic nekazí,” říká s úsměvem, když se ho ptám, jaké má zkušenosti s opravami „japonců”. „Jinak běžnou údržbu jako výměnu filtrů nebo olejů si děláme u nás sami,” dodává úplně na závěr Jakub Havel.
Suma sumárum
Takeuchi TB2150 je stroj s velkým potenciálem, výkonem a rozhodně patří mezi ty, které vás nějakým způsobem chytnou u srdce. Působí velmi jistě, vyzařuje z něj spolehlivost a nadbytek výkonu v každé situaci. Když se to vezme správně do ruky a zákazník si přikoupí i další tovární příslušenství, může se tohle největší Takeuchi stát doslova „automatem” na peníze. Co se týče komfortu pro obsluhu, v tomto případě nemusíte mít strach z vysokých cen za příplatkové prvky, protože zkrátka v základu už najdete vše, co jen člověka napadne: klimatizaci, rádio s Bluetooth, USB přípojky, samotankovací čerpadla, elektrické zástrčky na 12 a 24 V, vyhřívané a odpružené sedadlo, dvojitý vzduchový filtr, ale i další praktické vymoženosti jako je například systém pro tlumení koncových poloh násady a výložníku nebo zámky hydraulických válců výložníků a násady. Až pověsím svou novinářskou živnost na hřebík, chtěl bych se prohánět s nějakým takovým strojem ve výkopech. Jako relax. Takže střádám, střádám a v garáži mám zatím aspoň reklamní plakát na první řadu japonských minibagrů Takeuchi...
Fotogalerie
