1. Mezinárodní konference RT&E 2006
V rámci doprovodného programu Veletrhu AUTOTEC 2006 uspořádala společnost EXPERTIA, o.p.s. 1. Mezinárodní konferenci RT&E 2006. Konference se zúčastnili zástupci takřka všech českých vysokých škol a univerzit, které se problematikou alternativních pohonů zabývají, stejně jako výrobci a uživatelé zdrojů alternativní či obnovitelné energie. Celkem se přihlásilo 28 organizací z ČR i zahraničí. Konference byla určena nejen odborníkům z oblasti výzkumu a vývoje, ale i pracovníkům odpovědným za silniční dopravu, výrobcům automobilů i pohonných hmot a zájemcům z řad široké veřejnosti. Neúčast zástupců oslovených ministerstev, kterých se tato problematika přímo týká, byla poněkud zarážející.
Historie biopaliv v ČR
Už po první světové válce se v ČR vyráběly a prodávaly lihobenzinové směsi. Ropnému benzinu konkurovala směs 50 % etanolu, 30 % benzenu a 20 % benzinu, vyráběná pod obchodním názvem Dynakol, až do roku 1932. Od roku 1926 do roku 1936 bylo v Československu zavedeno ze zákona povinné přidávání 20% etanolu do benzinu. Lihobenzinová paliva se udržela do začátku padesátých let dvacátého století.
Po čtyřiceti letech dotuje stát od roku 1992 tzv. Oleoprogram, zaměřený na podporu výroby a užití metylesterů řepkových olejů (MEŘO). Ceny řepkového semene byly dotovány částkou 4 688Kč za tunu, MEŘO bylo osvobozeno od spotřební daně a zařazeno do nižší sazby DPH (5 %, do 2003). Od roku 1999 se v ČR vyrábělo a prodávalo mezi 170 až 260 tisíci tun směsné motorové nafty (min. 30 % MEŘO), tzn. cca 1,4 % celkové spotřeby pohonných hmot (v roce 2000 činil podíl bionafty 2,33 %, ten v roce 2005 poklesl na 1,37 %). Zvýšení DPH na 19 % a zrušení dotace na výrobu MEŘO (se vstupem do EU) způsobilo, že směsná nafta prakticky zmizela z trhu. Do té doby bylo na program podpory bionafty vynaloženo více než 16 mld. Kč. Výroba MEŘO se nezastavila, kapacita je cca 200 tis. tun, produkce se vyváží do SRN (90 %).
Řepka olejka se pěstuje na 10 % plochy orné půdy2 (267 160 ha), cukrovka technická 2,5 %, celkem zaujímají technické plodiny 15,6 % orné půdy. Do roku 1980 bylo pro pěstování řepky olejky využíváno méně než 50 000 ha, vrchol byl v roce 1998, kdy bylo oseto 350 000 ha orné půdy.
Současnost biopaliv v ČR
Od poloviny roku 2005 vyráběla společnost PARAMO směsnou motorovou naftu ve zkušebním provozu a může začít průmyslově vyrábět motorovou naftu s max. 5 % přídavkem MEŘO. BENZINA nabízí směsnou naftu u cca padesáti čerpacích stanic, zájem je vzhledem k ceně malý. V dubnu 2006 zahájila provozní pokusy s výrobou bio-ETBE Česká rafinérská. Společnost ČEPRO zahájila pokus mísení bioetanolu a MEŘO s fosilními palivy na jednom ze svých terminálů.
Při jasných legislativních podmínkách lze očekávat zahájení mísení biopaliv v roce 2007 u společností Česká rafinérská i ČEPRO.
Český normalizační institut zahájil řízení k vydání české technické normy pro směs E85 (až 85% bioetanolu) a revizi národních příloh, které se palivových směsí obsahujících biopaliva týkají.
Ekonomika mísení biopaliv
Mísení biopaliv do fosilních paliv vyžaduje investice výrobců i distributorů pohonných hmot. Např. celkové náklady České rafinérské představují cca 483 mil. Kč a ČEPRA cca 940 mil. Kč. Vláda ČR vydala Usnesení vlády č. 1370 ze dne 19. října 2005, o doplnění finančních zdrojů společnosti ČEPRO, a.s., aby byl zvýšen základní kapitál ČEPRA o 3 mld. Kč, a to peněžitým vkladem jediného akcionáře, tj. Fondu národního majetku České republiky. Tyto jsou určeny pro investiční výdaje na rekonstrukci a modernizaci produktovodní sítě a skladovacích kapacit. Investice do mísících zařízení byly souhrnně vyčísleny na 1,7 mld. Kč.
Cena bioetanolu produkovaného v nově vybudovaných lihovarech se předpokládá ve výši 16 - 18 Kč za litr, to je více než současná výrobní cena klasického benzinu. Cena MEŘO se odhaduje na 20 - 22 Kč na litr, tedy takřka dvojnásobek výrobní ceny motorové nafty. Zatím je garantována pouze kompenzace pro použití max. 5% MEŘO v motorové naftě, a to formou vratky spotřební daně s účinností od 1. ledna 2007 (zákon 217/2005 Sb.). Směsná motorová nafta má oproti klasické motorové naftě (spotřební daň 9 950 Kč za 1 000 litrů) nižší sazbu daně (6 866 Kč za 1 000 litrů). Navíc je použití MEŘO dotováno částkou 6 750 Kč za tunu.
Nejbližší budoucnost biopaliv v ČR
Míra použití biopaliv závisí na jejich ceně. Základním srovnávacím kritériem je světová cena fosilních paliv. Do hry vstupuje řada vlivů: investiční a provozní náklady spojené s mísením biopaliv do fosilních paliv (spotřeba energií, dopravné, údržba, osobní náklady nových pracovníků, náklady na změnu mísicích receptur), podpora v legislativním rámci (Směrnice 2003/96/ES) - osvobození biosložek od spotřební daně, výrobní náklady. Ty závisí na ceně surovin a jejich zpracování, opět bude mít vliv legislativní podpora. Energetická politika vlády ČR, resp. energetická politika ČEZu, ohledně stanovení cen elektrické energie, přispěje významnou měrou k vyšším výrobním nákladům, tedy i k vyššímu objemu dotací.
Co konečného spotřebitele přiměje k používání biopaliv, je cenový rozdíl oproti fosilním palivům, případně bude určitý podíl biosložek přimícháván standardně. Petrolejářům je lhostejný způsob podpory biopaliv, ani nemusí být, rozhodující je jednotný přístup v rámci EU. Ekonomickou efektivitu všech zúčastněných na výrobě a distribuci biopaliv zvýší nárůst sazeb spotřební daně a cen fosilních paliv. Spotřebitel si tedy možnost pohánět vozidlo biopalivem zaplatí ze své kapsy a ještě zbudou mnohamiliardové částky. Nařízení vlády č. 66 ze dne 2. února 2005 stanovuje minimální výrobní kvóty ve výši 2 mil. hektolitrů pro bioetanol a 200 tis. tun pro MEŘO ročně v období 2007 až 2012. To je podle zástupců petrolejářského průmyslu nereálné a vytváří to nerovnocenné podmínky na trhu (minimální výrobní kvóty jsou v rozporu s vyhláškou č. 229/2004 Sb. a normou ČSN EN 228 a ČSN EN 590). Současně se připravuje novela, která stanoví minimální podíl biosložek ve výši 4 % objemových.
Přirozená potřeba versus dotační prostředí
Vzdálená budoucnost biopaliv
Ačkoli jsou biosložky směsných paliv získávány z obnovitelných zdrojů, jejich vysoká energetická náročnost na výrobu (pěstování, přeprava, vlastní výroba paliv, distribuce) snižuje jejich dlouhodobou perspektivu při hledání alternativy k fosilním zdrojům. Řešením není ani používání zemního plynu. Větší šanci má vodík, ale i výroba a distribuce vodíku je energeticky náročná. Řešením je získávání energie pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů, jako je sluneční energie, energie větru, přílivu a odlivu apod.
Závěr
Biopaliva mají velký politický a ekonomický význam, jako ostatní formy energie. Zájmem všech článků produkčního, distribučního a legislativního řetězce, podílejícího se na zásobování energiemi, je udržet spotřebu energií. Při miliardách litrů pohonných hmot, které jsou každoročně spotřebovávány, a absenci majetkových přiznání státních úředníků a volených zástupců lidu lze předpokládat nové aféry typu BIOLÍH. Cena pohonných hmot (energií obecně) ovlivňuje tvorbu ceny dalších produktů, v příp. stavebnictví cenu stavebních materiálů a práce, celkově tedy zvedá náklady na výstavbu i rekonstrukce. Vzniká tak prostor pro další dotační programy, které přinesou bohatým ještě větší bohatství. Stát díky většímu objemu peněz z nepřímých daní může dělat okázalou rádoby sociální politiku.
O tom, kdy a jakým způsobem se budou obnovitelné zdroje energií využívat, rozhodnou právě ti, kteří profitují ze spotřeby energií. Bohužel v tomto případě je úroveň myšlení v EU stejná jako v ČR.
2 Orná půda zaujímá 75 % zemědělské půdy
