O rozložení hmotností a snížení tlaků na podloží se mohou postarat plošiny s pásovými pohony, které nedělají »šmouhy« ani na vnitřních dlažbách, o práci na pěších zónách, parcích a lázeňských střediscích pak zase lehké a tiché plošiny s ekologickými elektropohony.
 |
 |
Jednoduchá obsluha, nízké provozní náklady, spolehlivost a vysoká míra bezpečnosti moderních plošin dokázala zrychlit a zpříjemnit náročné práce ve výškách a současně je zpřístupnit skutečným odborníkům.
Počátky plošin v Česku
To, co bylo pro obyvatele Londýna, Frankfurtu nebo Říma běžné již před mnoha léty, se však v Česku rodilo velmi pomalu. Úroveň techniky a informovanosti byla na začátku devadesátých let speciálně v této branži katastrofální. K dispozici byly pouze kloubové nástavby na nákladních automobilech s pracovními výškami 13 až 27 m. Tento produkt českého výrobce používaly technické služby a správa veřejného osvětlení v malých i velkých městech a to od sedmdesátých let velmi často až dodnes bez jakékoli inovace.
Jinou volbu nemělo stavebnictví, komunální služby ani výrobní závody. Česká stavební firma neměla možnost a zpočátku ani zájem použít v té době již ve světě naprosto běžné, desítkami výrobců nabízené, samohybné nůžkové a ramenové stroje. Nebyly k dispozici ani přívěsné plošiny s malou hmotností, ekologickým pohonem, velmi nízkými provozními náklady a vynikajícími parametry.
Podobná situace byla v kategorii lehkých nákladních automobilů do 3,5 t s pracovní výškou i přes 20 m i u speciálních úzkých zařízení vhodných pro vstup do stěsnaných prostor. Protože pracovní plošiny prakticky nevlastnil soukromý sektor a nebyly mu ani dostupné, nevznikala potřeba rozmanitosti a nerostly požadavky na využití nové moderní techniky ani odtud. S neznalostí těchto zařízení a technologií souvisela a doposud souvisí i nižší produktivita a bezpečnost výškových prací.
Obecná představa, pozůstatek předchozí doby, že nejpodstatnější je mít na stavbě dostatečné množství levné, nekvalifikované pracovní síly, a ta práci ve výškách provede tak jako bývalo běžné tedy lezením po konstrukcích, žebřících a lešeních se mnoha firmám nevyplatila. Nároky na kvalitu a dodržování termínů se rychle zvyšovaly a budou v budoucnu neúprosné.
 |
 |
Bohužel čeští výrobci pracovních plošin nereagovali včas na předpokládané nové technické požadavky stavebnictví a průmyslu a zatvrzele prosazovali v té době již překonanou kloubovou techniku na nákladních automobilech. Bylo vyrobeno pouze malé množství přívěsových a nůžkových plošin, které svými parametry názor odborné veřejnosti na tuto techniku ovlivnily spíše negativně. Teleskopická technika na podvozcích nákladních automobilů byla dodána s pětiletým zpožděním a pro samohybné kloubové a teleskopické plošiny se výrobce v ČR (ale ani v SR a Polsku) vůbec nenašel. Tento časový skluz tuzemská výroba již nedohnala, a odhadujeme, že minimálně 80 % výškové techniky se dodnes do Česka a do zemí bývalé východní Evropy dováží. Poměrné počty moderních pracovních plošin ve vztahu k počtu obyvatel byly v ČR v první polovině devadesátých let ve srovnání se západní Evropou nebo USA velmi nízké. Viz graf. 1a 2.
Bezplošinový ráj?
Většina uvedených zařízení jak v Americe, tak v západní Evropě byla provozována v půjčovnách. Ty vlastnily běžně stovky ale i tisíce nejrozmanitějších výkonných a bezpečných plošin. Na přelomu tisíciletí se vlivem konjunktury a velkých investic trh pronájmu plošin prakticky v celé EU opět dramaticky zvětšil.
Přes Polsko se snaží vstoupit do středu Evropy švédské a finské půjčovny, ze západu britské, francouzské a německé, z jihu rakouské. Obrovský přetlak pracovních plošin v půjčovnách okolních zemí EU však ani v současné době není nasměrován do ČR a SR. Velké zahraniční půjčovny se do našeho »bezplošinového« ráje zatím vůbec nehrnou. Je to zřejmě důsledek předchozí nepružné legislativy, která dovozu a pronájmu vyhrazených zdvihacích zařízení nejen bránila ale svojí neprůhledností a nepružností řadu zahraničních investorů odradila. Všechny dovážené typy strojů až do roku 2002 musely být opakovaně odzkoušeny a osvědčeny státními zkušebnami.
To proces uvádění na trh zpomalovalo a zdražovalo. Obdobný problém byl v získávání technických průkazů u zařízení, která byla pro provoz na komunikacích v EU dávno schválena. Na základě odlišnosti v normách a různých nařízení a vyhlášek mohl být německý, rakouský či jiný západní dělník pro obsluhu pracovní plošiny pouze zaškolen, český dělník musel pracně získávat průkaz obsluhovatele. Pronájem pracovní plošiny bez obsluhy, tedy s minimálními provozními náklady, což je základní hybný motor velkých půjčoven, stavěl proto velmi často pronajímatele i nájemce v ČR nebo SR na hranu zákona.
Lze však očekávat, že prostor střední Evropy se v nejbližších letech naplní touto technikou stejně vrchovatě jako je tomu v okolních státech. Můžeme pouze doufat, že iniciativa a investice přijdou také od tuzemských firem.
Současnost
Jedna z prvních společností, která v roce 1992 s předstihem oslovila český a slovenský trh pracovních plošin širokou nabídkou moderních zařízení byla firma ROTHLEHNER pracovní plošiny. Pražská pobočka již během několika prvních let potvrdila platnost osvědčeného firemního KNOW HOW i pro východní Evropu. Českým a slovenským zákazníkům byly postupně nabídnuty výrobky šesti nejznámějších evropských výrobců, které typově dokonale pokrývají celé spektrum požadavků na prováděni výškových prací. Současných 150 modelů pracovních plošin DENKA Lift, Haulotte, GSR, PB Lift a EGI však neznamená pouhé řešení jakéhokoli požadavku, reprezentuje i nejvyšší nároky na organizaci servisu, servisní zázemí včetně okamžitě dostupných náhradních dílů, ale i školení servisního personálu a jeho vytížení v prakticky nepřetržitém provozu.
Zákazníci, kteří provádějí výškové práce nárazově využívají již plných 12 let také možnosti pronajmout si kterékoli zařízení na svoji zakázku bez obsluhy. Partneři začínající kdysi s pronájmem jednoho zařízení se postupně rozrostli v mohutnou skupinu pronajímatelů s potenciálem 170 strojů. Využití servisu ROTHLEHNER a využití systému »podpory pronájmu« umožňuje partnerským pronajímatelům lépe uspokojovat potřeby svých vlastních klientů a více se soustředit na jejich potřeby.
