Akci pořádala Česká silniční společnost spolu s dalšími partnery, např. SSŽ Praha, a.s., Skanska, a.s. , Stavbami mostů a silnic Hodonín, a.s., Berger Bohemia, a.s., Cement Hranice, a.s., Eltodo dopravní systémy, a.s., Tatra, a.s. a mnoha dalšími. Netřeba dodávat, že uvedené firmy patřily i mezi hlavní sponzory pořádané akce. Silniční konference v tomto roce zaznamenala zvýšený zájem účastníků ze strany především zhotovitelských firem, neboť témata jednotlivých přednášek zaručovala kvalitní obsazení v řadách jednotlivých přednášejících. Největší pozornost byla věnována současnému stavu v oblasti plánované výstavby dálničních úseků, obchvatům jednotlivých měst, rekonstrukcím a údržbě stávající silniční sítě v České republice. V rámci odborného programu si delegáti vyslechli slova např. gen. ředitele Ředitelství silnic a dálnic ČR Ing. Petra Laušmana i jeho kolegů k programu rozvoje silnic a dálnic v letošním roce a v nejbližším období, ale i dalších odborníků pro oblast přípravy a realizace vybraných silnic a dálnic i oblasti financování silničního hospodářství.
První přednáškový den vhodně doplnily výklady odborníků právě pro tuto oblast. Ti zdokumentovali na jednotlivých příkladech konkrétní zrealizované projekty ( např. silniční okruh kolem Prahy, městský okruh v Brně, dálniční obchvat Plzně a přivaděče atp.). Tato témata byla na programu prvního dne silniční konference. Druhý den přednášek věnovali pořadatelé především otázkám bezpečnosti silničního provozu (např. bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v ČR, bezpečné komunikaci v rámci zodpovědnosti kraje, atd.) a v posledním bloku přednášek pak technické politice silničního hospodářství (jinými slovy např. revizi základních technických norem a předpisů, ochraně životního prostředí u staveb silnic a dálnic, elektronickému vybírání mýtného, komunikaci s veřejností i stavebním úpravám komunikací pro zdravotně postižené osoby).
Součástí obou dnů byla exkurze účastníků konference na stavbu dálničního obchvatu kolem Plzně. V následujících řádcích vám nabízíme stručnou anotaci z vybraných přednášek, které byly svými autory na silniční konferenci prezentovány. Ing. Petr Laušman z ŘSD ČR se kromě interních problémů a vazeb na subjekty působící v oblasti silničního hospodářství zabýval systémem zadávání veřejných zakázek (u ŘSD ČR došlo od 1. ledna 2003 ke změně systému zadávání s cílem zjednodušení posuzování nabídek uchazečů), řešením dopravní informatiky a následně i problematikami legislativními, financování, souvisejícími se vstupem ČR mezi země EU a údržbou silnic I. třídy.Velmi zajímavá a inspirující byla přednáška Ing. Pavla Švagra, CSc. ze Státního fondu dopravní infrastruktury, od jehož založení letos uplynuly tři roky. Vznik tohoto fondu znamenal systémový zásah do mechanizmů nárokování a financováno dopravní infrastruktury, včetně financování výstavby dálnic a silnic I-III. třídy. Jedním z posledních úspěšných aktivit SFDI ve spolupráci s ŘSD a MD ČR je návrh metodiky pro hodnocení efektivnosti investičních záměrů u vybraných souborů dálničních a silničních staveb. SFDI stanovil Pravidla pro financování programů, staveb a akcí souvisejících s rozvojem silničních staveb.
K dalším příspěvkům patřily vstupy Ing. Jiřího Klásy z Odboru dopravy a silničního hospodářství Jihočeského kraje na téma silnice II. a III. třídy v Jihočeském kraji a jejich další rozvoj, Ing. Aleše Merty z PÚDIS, a.s., o silničním okruhu kolem Prahy, Ing. Josefa Luňáčka z Brněnských komunikací, a.s., o městském okruhu v Brně a Ing. Marie Nádvorníkové z ŘSD ČR, který velmi podrobně seznamoval zúčastněné z hostitelského města s dálničním obchvatem Plzně. Následující příspěvky, především v průběhu druhého dne konference se zabývaly např. financováním údržby silnic II. a III. třídy, zvyšováním bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích z pohledu ŘSD ČR, problematikou bezpečnosti provozu v jednotlivých regionech, ochranou životního prostředí u staveb silnic a dálnic, ale i neméně podstatným tématem, jakým jsou např. stavební úpravy na komunikacích pro zdravotně postižené osoby. U uvedených přednášek se krátce, v několika náznacích zastavím.
Příspěvek, týkající se Strategie zvyšování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, přednesl Mgr. Robert Šťastný z MD ČR. Z jeho slov vyplynulo, že se v současné době rodí ve spolupráci MD ČR spolu s dalšími ministerstvy dokument s pracovním názvem Národní strategie pro zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Ten v první řadě analyzuje současný stav a vývoj a dále předkládá návrhy, které by měly výrazně pomoci řešení problémů bezpečnosti na komunikacích a které budou samozřejmě ještě dále diskutovány. Ministerstvo dopravy počítá s platností tohoto dokumentu do roku 2010. Určitý souhrn v oblasti zvyšování bezpečnosti provozu a vývoj nehodovosti na českých silnicích provedla za Ředitelství silnic a dálnic ČR Ing. Vlasta Michková. Jako významný přínos ke snížení nehodovosti je nutno vidět akce, kterými se zabývá také ŘSD ČR, což jsou kromě dobře řešených okružních křižovatek v různých lokalitách také obchvaty sídelních útvarů, vedené mimo obytnou zástavbu. Např. v roce 2002 byl dokončen na silnici I/64 obchvat Aše, rozestavěno je dalších pět obchvatů, vybudováno bylo 21 okružních křižovatek.
Kromě toho se ŘSD ČR podílí na dalších stavbách, rekonstrukcích silnic a povrchů vozovek, opravách mostů atp. K názorným příkladům řešení bezpečných komunikací v jednotlivých regionech a městech se vyslovily např. Ing. Stanislava Jakešová z Referátu dopravy Libereckého kraje a MUDr. Olga Sehnalová z MÚ Kroměříž. V letech 2002-2003 byly zpracovány nebo aktualizovány některé technické předpisy pro pozemní komunikace. Právě této oblasti se na konferenci věnoval ve svém, příspěvku Ing. Lubomír Tichý z Ministerstva dopravy ČR. Problematice ochrany životního prostředí u staveb silnic a dálnic se patřila další přednáška, jejímž autorem byl Ing. Karel Horníček z ŘSD ČR. Zhruba od poloviny 80. let pracuje v ŘSD skupina odborníků, která má tuto oblast ve své pracovní náplni. Klíčovým bodem pro další vývoj ochrany životního prostředí v dané oblasti byl zákon 244/92Sb., který kodifikoval proces EIA u nás a stal se průvodní součástí přípravy prakticky většiny silničních staveb.
Součástí tohoto zákona je právě důsledná definice dálničních a silničních staveb a jejich posouzení vlivu stavby i následného provozu na ochranu životního prostředí. Nutnými stavebními úpravami na stávajících komunikacích, ale i současným i budoucím řešením komunikací s přihlédnutím na jejich používání zdravotně postiženými osobami, současným legislativním předpisům i navrhovaným řešením - tím se zabýval ve svém referátu Ing. Petr Kundera z Třebíče. Krátce o vystavujících firmách Součástí letošního ročníku Silniční konference byla, stejně tak jako v minulých letech, doprovodná výstava firem, jejichž činnost je nedílně spjata právě s výstavbami silnic, dálnic, údržbami, zajištěním bezpečného provozu atp.
Jen namátkou bych jmenoval COLAS, a.s., Dálniční stavby Praha, a.s., FLOP - dopravní značení, Praga Čáslav, a.s., Silnice Hradec Králové, a.s., Skanska DS, a.s., STASAN, s.r.o., Metrostav a.s. a Stavby silnic a železnic, a.s. Neodpustím si však dát malý prostor jednomu z vystavovatelů, který nepatří mezi velké firmy, leč jeho výrobky techniky pro úpravy povrchů náleží k těm, které mají rozhodně uživatelům, tzn. především stavebním firmám, co říci. Tou společností je NTC Stavební technika, spol. s r.o. z České Skalice, výrobce především malé vibrační techniky. Stěžejní program ve výrobě zaujímají jednosměrné vibrační desky (Klasik a Praktik), pod označením VD 350/16 až VD 501/20R v hmotnostech od 60 do 178 kg.Pro pohony těchto desek jsou instalovány motory Honda, Robin a Hatz-Diesel, o výkonech v rozmezí 2,2 až 4 kW. Desky vyvinou měrný tlak na půdu v rozpětí 0,042 - 0,084 kg/cm2 při frekvenci 81 Hz (kromě VD 301/11 Praktik - zde je 92 Hz). Vibrační desky jsou konstruovány pro odstředivou sílu v rozmezí 11 - 24 kN. Další součástí výrobní programu jsou vibrační desky reverzní, s typovým označením VDR o hmotnostech 110 - 850 kg , frekvencí vibrací od 65 do 85 Hz a odstředivými silami 24 - 90 kN. Následnou skupinou strojů jsou řezače spár, pod typovým označením RZ (RZ 111 - RZ 170) s průměry řezacích kotoučů 300 - 450 mm, s motory o výkonu 4 - 9,6 kW. Poslední skupinami, o nichž se zmíním, jsou vibrační válce ve dvou modelech VVV 600/12 (výkon motoru 4,8 kW, odstředivá síla 12 kN) a VVV 700/22 (6,6 kW, 22 kN) a vibrační pěchy ve třech modelech, označené jako NT-59, NT-65 a NT-70H (výkony motoru 2,2 - 3,0 kW, hutnicí síla 11 - 18 kN, odskok 50 - 85 mm).
Není cílem článku uvádět detailní informace, ale snažil jsem se ve zkratce přiblížit akci, která si zasloužila pozornost odborníků v dané oblasti výstavby a údržby komunikací všech tříd. Pokud jsme u vás vyvolali zájem a chtěli byste získat další informace, kontaktujte Českou silniční společnost, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, tel. 221 082 388, e-mail: info@silnicnispolecnost.cz, www.silnicnispolecnost.cz.
