Během staletí se v Praze nové stavby pojmenovávaly zpočátku podle majitelů ať již domů nebo paláců (např. Schwarzenberský palác, Dům pánů z Kunštátu), později dle účelu využití (Obecní dům, Národní dům..) a nakonec i dle architektonického výrazu (Tančící dům). Stavba, která se nyní staví v Praze 4 u náměstí Hrdinů, má sice oficiální název Pankrác House, ale díky neobvyklému statickému řešení se mu v okolí říká „Zavěšený dům“. Stavba tohoto nového osmipodlažního obchodně-administrativního centra je objemově i půdorysně rozčleněna do dvou částí: A (obchodní a kancelářská část), B (patrové garáže a kanceláře).
Náročnost projektového řešení byla dána tím, že oba objekty jsou umístněny nad tubusy metra, které nebyly na další svislé zatížení dimenzovány. Z tohoto důvodu bylo z několika variant vybráno zcela neobvyklé a u nás unikátní řešení navržené statickým ateliérem Recoc (Ing. Smutek) přenést zatížení pomocí parabolických oblouků s předpjatým táhlem do velkorozměrových pilot zapuštěných vedle stěn metra.
Dodavatel hrubé stavby - Skanska CZ, a.s. Divize betonových konstrukcí, navrhnul generálnímu dodavateli firmě PORR provést vlastní oblouky jako prefabrikované, ostatní konstrukční části (stropy, táhla, sloupy) zůstaly monolitické. Problémem však zůstalo to, že několik úrovní stropů (na části B 3, u objektu A 4) musely být vybetonovány před osazením prefabrikátů, to znamená bez běžných svislých konstrukčních prvků – stěn a sloupů v přízemí.
Navíc táhla, na kterých jsou jednotlivé stropní desky zavěšeny do nosných parabol, musela být betonována též v předstihu, jako sloupy od 2 NP s tím, že uprostřed byly kanálky pro dodatečné osazení předpínacích kabelů. Stavbu navíc ještě komplikovalo to, že v místech svislých táhel byly před betonáží montovány prefabrikované hlavice a po obvodě prefabrikáty parapetů. Vznikl tak základní problém, že veškerá tato váha musela být osazena a vybetonována na podpěrné konstrukci, která se mohla odbednit teprve po montáži a předpjetí nosných oblouků a táhel. Návrh této podpěrné konstrukce provedla firma Resvo Praha s.r.o. (Ing. Mareš) s tím, že bylo použito hliníkových podpěrných věží (např. MEP od firmy Meva Schalung-Systeme GmbH) kombinovaných jednotlivými stojkami.
Z těchto věží byly provedeny jednak ztužující konstrukce pod vlastními stropními deskami, ale byly z nich
Stavbu provedlo středisko Monolit Skanska CZ a.s., které mělo situaci o to složitější, že počátek stavby (část B) byl prováděn ještě za mrazů, i s využitím elektroohřevu, navíc v časově náročném harmonogramu. V části A, kde je vnitřní atrium, měli situaci ještě komplikovanou tím, že ulice Na dolinách, do níž je situována čelní fasáda, protíná trasu metra šikmo a terén je navíc ještě ve spádu. Proto bylo nutné osadit nosné parabolické oblouky (3 ks, šířka v patě 30,5 - 35 m, výška 20 m) rovnoběžně s ulicí, další 3 ks směrem k části B (šířka 32 m, výška 19,5 m) zůstaly v původní orientaci a zbylý prostor atria mezi nimi musel být řešen pomocí 3 ks parabolických oblouků (výška 15 m) zavěšených na svislá táhla těchto nosných parabol. Patní táhlo u těchto oblouků bylo proto předpínáno v konstrukci stropu 1 NP.
Úspěšnost provedení tohoto unikátního statického řešení byla dána tím, že stavbu prováděl tým techniků i dělníků, kteří se již osvědčili při provádění monolitických konstrukcí Sazka Arény (jak stavbyvedoucí Ing. Polz, tak i mistři,ale i přípraváři a dělníci střediska Monolit), Skanska PREFA a.s. (stavbyvedoucí montáže Ing. Wiszczor), včetně firmy Resvo Praha s.r.o., i dalších osvědčených subdodavatelů (Henyš…). Podařilo se tak skloubit betonáž až 4 stropů nad sebou a následně montovaných prefabrikátů nosných parabol, které musely být osazeny do vynechaných částí naprosto přesně. Zavěšená podlaží budovy se tak stala skutkem.
