Cílem recyklačních týmů je, aby se surové materiály, které jsou obsaženy v odpadu, znovu používaly. A to se již u mnoha materiálů daří. Zmiňme například recyklaci skla v Evropě, kde se recykluje více než 35 % střepů získaného při výrobě plochého skla. Z kontejnerů na sklo je to dokonce 90 %. Použít recyklované sklo pro výrobu nového skla je velmi lukrativní. Již nyní je pravděpodobné, že se o získání tohoto trhu začne v krátké době tvrdě bojovat. Také podle nedávného výzkumu trendů zjistil vědecký institut z Brémen, že lze v roce 2020 očekávat prudký nárůst nákupu a následné zpracování právě použitého skla.
S recyklací kovu to je jiné. Zde jsou zkušenosti velmi různé. Například, podle současných prestižních zpráv, odborníci z Mezinárodní programu životního prostředí (UNEP) prošli 60 kovů v Tabulce prvků a zjišťovali, zda jsou, a pokud ano, potom jak mnoho, recyklovány. Výsledek? V případě kovů, které jsou používány ve velkém množství – jako je olovo, zlato, stříbro, hliník, měď, zinek, železo a kobalt – více jak polovina jich je recyklována. Na druhé straně více než polovina kovů není recyklovaná ani z jedné setiny. Dokonce indium, berylium, stroncium, germanium a telurium pravidelně končí společně s ostatním odpadem ve spalovacích pecích.
Co mají tyto prvky společného? Jsou nezbytnou částí veškeré tzv. high technologie. Podle odhadu Rady pro udržitelný rozvoj (RNE) nadměrné používání těchto strategických prvků ohrozí základy lidského života. Zvláště jeho prosperitu a to právě v průmyslových zemích s high technikou jako je Německo. A to není vše. RNE předneslo letos v červnu Federální vládě Německa příspěvek, kde jí doporučilo zavést režim se 100% recyklačním programem. Záměrem je docílit, aby hlavní část materiálu a vzácné kovy byly znovu použity a nebyly neadekvátně používány, jako je tomu nyní.
Hlavním záměrem je co nejvíce zmenšit spotřebu kovů a prodloužit jejich životní cyklus na maximum. Výrobci a spotřebitelé se tak dostanou do nové role. Nyní šlo o princip „kup a vlastni”, nyní to bude „používej”. A tím se nabízí prostor pro vznik mnoha servisů opravující počítače, mobilní telefony, spotřební elektroniku či domácí spotřebiče. Zodpovědnost za výrobek a kovy v něm obsažené však zůstane na výrobcích. Jejím úkolem bude navrhnout a vyrobit takové výrobky, které bude snadné recyklovat. „Zodpovědnost při výrobě musí dát směr k zodpovědnosti vůči surovinám” a takto zní i doporučení RNE.
Statistika veletrhu
Na minulém veletrhu, který se konal v září 2010, vystavovalo 2 730 vystavovatelů ze 49 zemí. Svoje produkty, inovace a služby představili na ploše 200 000 m2. Na veletrh se přijelo podívat 109 589 návštěvníků ze 186 zemí. IFAT ENTSORGA, světový veletrh vody, kanalizace, odpadu a surovin v minulém roce představil zařízení a technologie k ochraně životního prostředí na také úrovní a v takovém měřítku, že se na světě stal veletrhem číslo jedna v této oblasti. Dle posledních prognóz a trendů lze očekávat, že v příštím roce význam veletrhu ještě vzroste.
Více informací naleznete na stránkách www.ifat.de.