Jak se staví most: Výzvou bylo kotvení jeřábu při vztyčování obřího pylonu

Mostní objekt bude po dokončení spojovat obchvat Komárna (Slovensko), silnici první třídy I/63, spolu s hlavní silnicí č. 1 (Maďarsko). Stavba vyrůstající 170 m západním směrem (proti proudu) od železničního mostu má být dokončena v polovině roku 2020.

Z konstrukčního hlediska se jedná o ocelový na pylonu nesymetricky zavěšený silniční most. Celková délka mostu je 600 m, šířka 20,4 m a zmiňovaný pylon ční 94,5 m nad vozovkou.

Pylon dominantou mostu

Centrální nosný pilíř označovaný P3 je oproti zbylým pilířům výrazně mohutnější. Spodní 13,75 m vysoká část má půdorysné rozměry 5,8 × 34,63 m, na horní železobetonové části základní stavby leží hlavní ocelový nosník. Do tohoto pilíře je také „ukotvena” dominanta mostu – obří pylon.

Pylon je navržený jako spřažený ocelový pilíř ve tvaru nakloněného písmena L. V dolní betonové části podpěry se nachází do betonu zalitá ocelová vzpěra. Samotný 4 m vysoký základový blok má půdorysné rozměry 16,9 m × 41 m. Pylon, ze kterého ústí kotvicí lana, se skládá z ocelových částí, přičemž některé z nich váží až 50 tun. A právě vyzvednout tyto segmenty byl úkol pro? Správně! Pro jeřáb.

Vizualizace mostu přes Dunaj mezi Komárom a Komárnem

Základ jeřábu

Základové kotvy pro věžový jeřáb Liebherr 630EC-H 50 Litronic, postavený na věži 24HC630 (500HC), byly zabetonovány přímo do základní stavby mostového pilíře, tedy hluboko pod úrovní hladiny Dunaje. Proto bylo nutné vytvořit konstrukci ze štětovnicových desek, která uprostřed toku řeky odkryla stavbu pod úrovní hladiny. Vodu, která se v prostorách hromadila, odčerpávala automaticky spouštěná čerpadla.

Jeřáb Liebherr 630EC-H 50 Litronic při i nální výšce 126,8 m pod hák

Stavba a kotvení jeřábu

Velká vzdálenost osy věžového jeřábu od břehu též znemožnila na jeho stavbu použít standardní autojeřáb. Proto byl na tuto unikátní akci objednán největší plovoucí jeřáb ve střední Evropě – Clark Ádám s maďarskou posádkou. Jeho 45 m dlouhé rameno s nosností 200 tun si se vším hravě poradilo.

Po sestavení Clarkem dosahoval jeřáb výšky pod hák méně než 35 m a s rostoucím pylonem ho bylo potřeba došplhat za pomoci šplhacího zařízení. Šplhání probíhalo ve třech fázích: První fáze – šplhání na výšku 71,7 m pod hák, druhá fáze – šplhání na výšku 106,5 m pod hák a třetí fáze – šplhání na výšku 126,8 m pod hák.

Se zvětšující se výškou jeřábu přichází na scénu jeho kotvení o konstrukci pilíře tak, aby věž odolala náporu 50tunových břemen i při finální výšce 126,8 m pod hák. Kotvení o pilíř mostu, který je pod úhlem stavěn postupně, je zvláštní operace. Každým dalším segmentem pylonu se pod narůstající vahou pilíř více naklání a spolu s ním i věžový jeřáb, který je k němu ukotvený. Proto bylo nutné jeřáb mezi jednotlivými fázemi šplhání několikrát překotvit. Ukotvení jeřábu rovněž probíhalo pod specifickým odkloněním od pilíře tak, aby se při pozdější deflekci pilíře tento odklon kompenzoval a jeřáb se vyrovnal. Výpočet přesných hodnot odklonu, délky kotvicích táhel a pozici zatíženého výložníku bylo potřeba důsledně naprojektovat.

Úspěšná realizace

Do konstrukce pilíře P3 a na něm umístěného pylonu se spotřebovalo 7 137 m³ betonu a 713 t výztuže. Celkem, nepočítáme-li zakládání podpěry, trvaly práce 282 dní. Výstavba si vyžádala nejen dobrou techniku, ale též vysoké pracovní nasazení a profesionalitu celého realizačního týmu.