Motorističtí příznivci v českých zemích si zpravidla pod jménem Walter vybaví známou, dnes již neexistující stejnojmennou továrnu v Praze-Jinonicích, která vyráběla vysoce kvalitní motorová vozidla a letecké motory. Se jménem jejího zakladatele Josefa Waltera je od počátku dvacátých let spojena též přesná výroba ozubených kol v Košířích a jeden z jeho synů, Ing. Jaroslav Walter proslul jako známý konstruktér závodních motocyklů Walter a ČZ.
Shodou okolností jiná značka Walter však získala značný věhlas také za oceánem v Americe. Ačkoliv i zde jako výrobce již před čtyřiceti lety zanikla, její produkt v podobě speciálních užitkových automobilů mnohdy dodnes spolehlivě slouží a stal se též předmětem sběratelského zájmu amerických milovníků veteránů.
Švýcarský zakladatel, francouzské autodíly
U zrodu stál Ing. William Walter, který roku 1883 připlul do New Yorku ze Švýcarska. Zpočátku se etabloval jako výrobce prvotřídních cukrovinek a posléze i cukrářských strojů. V roce 1898 mu však učarovala motorová vozidla a téhož roku si pro svoji vlastní potřebu postavil osobní automobil, sestavený částečně ze součástek dovezených z Francie. Tento automobil byl dobře řemeslně zpracován. Spolehlivě svému tvůrci sloužil, takže o případné pořízení takového vozidla projevili zájem i další lidé.
Roku 1904 tedy Walter zahájil v New Yorku stavbu vysoce kvalitních osobních automobilů. I při stavbě těchto dalších vozidel hledal pro realizaci stále dokonalejších konstrukčních řešení inspiraci ve Francii, kam často dojížděl a přivážel si odtamtud četné přesně vyrobené autodíly. Automobily byly jeho koníčkem. Nestavěl je pro zisk, ale pro osobní potěšení z jejich stále náročnějšího technického zdokonalování. Výroba byla ruční a probíhala v jednotlivých kusech. Kvůli nedostatku místa ji Walter záhy přestěhoval do Trentonu, okr. New Yersey. Podnik nesl jméno Walter Automobile Co. Trenton. Tento způsob výroby však nebyl výdělečný a majitel poznal, že dříve či později by se nevyhnul krachu. Proto v roce 1909 stavbu osobních automobilů ukončil a firmu zrušil.
Francouzská koncepce
Přes první úspěšné pokusy s osobními automobily, na které si nechal dovážet autodíly z Francie, se dostal k výrobě nákladních vozů. Ten první postavil v roce 1909 v New Yorku. Jednalo se o vůz s plnopryžovými obručemi a poháněnou zadní nápravou. Vodní chladič byl umístěn za blokem motoru u přepážky. Tímto prvkem a charakteristickou oblou kapotáží velmi připomínal francouzské automobily Renault (obdobná vozidla stavěl též Mack). I tento automobil se setkal u zákazníků s velkou přízní. Proto byla roku 1911 založena nová firma Walter Motor Truck Co. V témž roce postavila své první nákladní automobily, jež se již vyznačovaly pohonem 4x4 na všechna kola. O tyto výrobky byl od počátku nebývalý zájem, proto se staly základním produktem nové společnosti. Vzhledově opět velmi připomínaly konstrukci Renault nebo Latil. V podstatě šlo o mírně pozměněné věrné kopie plně pohonného francouzského dělostřeleckého tahače Latil TAR, který byl téhož roku 1911 schválen do výroby pro francouzskou armádu a jehož stavba probíhala v závodě Levallois Perret.
Konstrukce vozidla se vyznačovala na svojí dobu značně nezvyklými prvky. Základ podvozku tvořil tuhý žebřinový rám, protažený před přední nápravu. Na něm spočíval zážehový motor, který byl rovněž i s komorou spojky předsunut před přední nápravu. Na spojku kuželového provedení navazovala mechanická převodovka, jejíž vstupní hřídel vedla vrchní částí skříně a výstupní (hnaná) hřídel vycházela v obou směrech ze spodní části skříně pod spojkou vpředu i vzadu. Pod komorou spojky byla na čelní stěnu převodovky připevněna skříň kuželového převodu s diferenciálem, od něhož vedly kloubové hnací hřídele do horní části hlav kol přední nápravy. Zde se nalézal koncový převod do pomala, jenž tvořily ozubené pastorky, zapadající do věnců s vnitřním ozubením. Od výstupní hřídele převodovky vyvedené dozadu vedla dvojitá kloubová hřídel se středním kloubem uloženým v ložisku příčníku rámu ke skříni kuželového převodu s diferenciálem zadní nápravy, která byla pevně přišroubována k dalším příčníkům rámu. Z ní opět vedly kloubové hnací hřídele k hlavám kol a koncový převod, shodný s provedením přední nápravy.
Vlastní nosné nápravy byly obě typu De Dion shodného provedení. Tvořil je plný ocelový profil s konci upravenými pro nesení nábojů kol, odpružený podélnými listovými pružnicemi. Výkyv náprav způsobený odpružením eliminovalo kloubové uložení hnacích hřídelí od diferenciálů.
Plně pohonný automobil 4x4 mohl být dodán ve dvojím provedení. Buďto v normálním, tj. s přední řídící nápravou a zadní zesílenou neřiditelnou opatřenou dvojmontáží, nebo s jednoduchou montáží všech kol a všemi koly řiditelnými. Napojení zadních kol na systém řízení značně zvyšovalo manévrovatelnost. Automobil se všemi koly řiditelnými se otočil na minimálním poloměru 8,5 m. Lze říci, že to byla vlastně předchozí varianta pozdějšího systému AWS, která však zatím neumožňovala tzv. krabí chod.
Vozidla byla dodávána o užitečných nosnostech 2,5-7 t. Pro své dobré trakční a jízdní vlastnosti začala být velmi žádána zejména těžaři a stavaři. Ač v souvislostech s postupným technickým vývojem byly jednotlivé komponenty i příslušenství modernizovány např. zavedením samočinně uzamykatelných diferenciálů, původní základní koncepce která se velmi osvědčila zůstala po celou dobu výroby až do jejího konce zachována.
Americká technika
Až do roku 1920 montoval Walter do svých kamionů vlastní zážehové čtyřválcové motory SV, odvozené od motorů z dosavadní výroby osobních automobilů. Po roce 1920 se výroby vlastních motorů vzdal a používal šestiválcové motory dodávané firmou Waukesha Motor Corp. Waukesha byl výrobce motorů, sídlící ve stejnojmenném městě Waukesha ve Wisconsinu. Tyto motory byly široce používány v užitkových vozidlech od přelomu století až do sedmdesátých let. K zástavbě do svých podvozků je hojně používali četní výrobci, např. Ahrens-Fox, Crown, FWD, Oskosh, Ward La France a nyní též Walter. Firmu založili provozovatelé autoservisu Harry L. Corning a Frederick Ahrens, kteří se rozhodli postavit dokonalý motor vlastní konstrukce, našli skupinu investorů a vybudovali Waukesha Motor Corp. Zážehové motory měly vertikální karburátory, spodové ventily SV a spalování pomocí komůrky Ricardo. Společná hlava byla vždy pro tři válce. Firma posléze stavěla typovou řadu motorů o výkonu od 6 do 1200 k ve vozidlovém i stacionárním provedení. Během třicátých let obohatily její sortiment též vozidlové diesely stavěné dle licence Hesselman.
V roce 1923 se společnost Walter přestěhovala na Long Island v New Yorku a během poloviny dvacátých let již stavěla kamiony s užitečnou nosností až 25 t. Tehdy severní území Spojených států a Kanadu sužovaly v zimním období obtížné sněhové poměry, vyznačující se neprůjezdnými silnicemi zavátými mnohdy vysokými závějemi. Vznikl tak legendární automobilový podvozek určený pro montáž příslušenství na odklízení sněhu zvaný „Snow Fighter“, kterému se budeme věnovat příště.
