Jan Křesťan (STATIC Unit s.r.o.) je vyučen v oboru silniční doprava (strojní část) a management firem, povahou puntičkář, a hlavně – neskutečně zapálený člověk do 2D / 3D řízení strojů. Jeho znalosti, získané výhradně praxí, jsou obdivuhodné, což je zřejmé z výběru toho nejlepšího, co jsme se od něj dozvěděli v rámci téměř dvouhodinového rozhovoru.
Když se podíváte zpětně, co vám akce TECHNOLOGY DAYS přinesla?
Celý seminář byl z mého pohledu skvěle připraven. Líbilo se mi, že tam byly tematické bloky jak pro lidi z kanceláře, tak pro strojníky, geodety nebo pomocný personál na stavbě. Dobře řešená byla provázanost mezi teoretickou částí a praktickou ukázkou: data na projektorech přesně kopírovala tu realitu druhý den v pískovně, takže se to lidem pěkně propojilo. Bylo zajímavé poslechnout si, kam tento obor směřuje a jakou můžeme očekávat budoucnost.
Je něco konkrétního, co vás tam zaujalo?
Do budoucna nás zajímá autonomní řízení, konkrétně jak by vypadala autonomie provozu v kombinaci dozer a válec. Zkoušeli jsme si válec s částečným autonomním řízením, kdy si nastavíte počet pojezdů a přesah při přejezdu do další linie. Válec si to při práci sám kontroluje a sám si zatáčí. Tím, jak eliminujete chybovost člověka, můžete ušetřit třeba i dvě hodiny provozu stroje a člověka denně. Veškerá data a poznatky z tohoto testování posíláme do vývojového oddělení Trimble, které průběžně pracuje na dalším zdokonalení systému. Bohužel, plnému nasazení autonomních strojů do provozu zatím brání legislativa.
Jaké byly vaše začátky s nivelačními systémy ve stavebních strojích a kam jste se od té doby posunuli?
Pamatuji doby, kdy jsme na stavbě dělali ještě s klasickým nivelákem a teodolitem. Prvním technologickým „výstřelkem“ byl jednoduchý 2D řídicí systém na buldozeru se senzory na magnetu. Už tehdy jsme ale viděli rozdíl. Práci, kterou jsme před tím dělali týden, zvládl buldozerista po zaškolení za dva dny. Mílový skok dopředu byl pro nás první rover od Trimble. Dostali jsme tehdy zakázku na stavbu logistických hal a když jsem si spočítali, kolik nás bude stát geodet, pořídili jsme si od Trimblu rovnou tu nejvyšší řadu roveru. Rok na to jsme na stavbu hal pořídili první buldozer s 3D nivelací a v kombinaci s roverem jsme viděli, že to má pro nás velký smysl. Takto jsme postupně přikupovali další systémy od Trimble a dnes jich máme na strojích instalovaných deset. Máme spočítáno, že dva velké pásové bagry s nivelací rozumně nahradí čtyři stroje bez nivelace, protože každý kubík zeminy, který vykopete, vykopete s nivelací správně. Takže strojník se k tomu nemusí vracet.
Tedy pojmy jako digitalizace staveb, nebo propojená stavba, pro vás nejsou neznámé?
Po pravdě, když nám poprvé kluci ze Sitechu prezentovali propojenou stavbu a její výhody, nedokázali jsme si úplně představit, co nám tyto technologie mohou přinést. Smysl nám to začalo dávat v momentě, kdy jsme využívali dozer, rýpadlo, válec a rover dohromady a začali jsme nějakým způsobem třídit, zpracovávat a vyhodnocovat data. Dnes jsme schopni si sami vymodelovat model terénu, který nám buď slouží rovnou jako podklad pro řízení strojů, nebo jako referenční model pro kontrolu projektu od zadavatele stavby. Umíme si dronem nalítnout terén, spočítat kubatury, nebo udělat fotodokumentaci stavby. To všechno jsou ušetřené náklady a čas. Zatímco tady spolu mluvíme, mohu se podívat do mobilu do aplikace, kde mi jaký stroj jezdí, jakou vrstvu ukládá, jak mu to lícuje nebo v jaké fázi ten projekt aktuálně je. Přes mobil si můžu dokonce dělat řezy a modely terénu. Čas, který tímto způsobem ušetříte, pak můžete věnovat něčemu jinému, třeba administrativě.
A co důvěra strojníků nebo obecně lidí na stavbě v moderní technologie? Nesetkáváte se s pochybnosti?
Teď už ne, ale obecně, nedůvěra v nějaké nové technologie je mezi lidmi zakořeněná. Lidi musejí pochopit, že technologie jsou tu od toho, aby jim pomáhaly. Vezměte si třeba plnou automatiku v dozerech, kdy vám radlice sama kopíruje terén podle nahraného digitálního modelu. Strojník v podstatě ovládá směr pojezdu a když to řeknu blbě, hlídá, aby nikoho nepřejel. Nemusí neustále vylézat z mašiny, hádat se s geodety, vracet se zpátky na některé úseky stavby a podobně. Pravdou ale je, že ne každý je schopen se s těmito systémy sžít a pochopit je.
Je známo, že jste si nivelační systém od Trimble nechali namontovat na zeminový válec. Moc takových firem zatím u nás není? Jak tento krok hodnotíte?
Ano, my jsme si pořídili vůbec první válce s nivelací Trimble v Čechách. Je to skvělé v tom, že v reálném čase měříte míru zhutnění podle valivého odporu a odrazivosti. Když dělám násep, nebo ukládám štěrky, vyjedu si ze systému 3D výstup a hned vidím, kolik válec udělal pojezdů, na kolik to zhutnil a na jakou vrstvu si to sedlo. Podle toho vím, kde je zahutněné a kde se musí naopak ještě materiál dosypat a uhutnit. Po celou dobu stavby máte v ruce validní data a podle nich můžete případně ihned reagovat na nějakou nenadálou situaci, například když vám pod válec přijde nevhodný materiál. Ta samá data má k dispozici strojník na monitoru uvnitř a dokonce jsou online sdílena do ostatních strojů na stavbě. Všichni tak mohou v jeden moment kontrolovat průběh probíhajících prací.
Dokážete si ještě představit, že byste podnikal bez těchto moderních technologií?
Vůbec ne. Už třeba proto, že dnes máte hodně velkých staveb v režimu PPP projektu, kde je každý dílčí krok evidován a zaznamenáván. V takových projektech si třeba bez strojů s nivelacemi ani neškrtnete, protože se jede na přesnost do jednoho, dvou centimetrů a pomocí klasických metod takové přesnosti nedosáhnete.