V roce 1923 se společnost Walter přestěhovala na Long Island v New Yorku a začala stavět kamiony s užitečnou nosností až 25 t. Plně pohonný podvozek s jednoduchou montáží všech kol a jejich plnou řiditelností měl ve své době nejlepší trakční vlastnosti. Toho výrobce využil k zavedení reklamního sloganu: „Walter = 100% trakce”. A o několik let poté i jako základ pro automobilový podvozek určený pro montáž příslušenství na odklízení sněhu zvaný „Snow Fighter”.
Řešení neprůjezných komunikací
Severní území Spojených států a Kanadu sužují v zimním období obtížné sněhové poměry, vyznačující se neprůjezdnými silnicemi zavátými mnohdy vysokými závějemi. Tím trpělo zejména venkovské obyvatelstvo, odkázané při odklízení sněhu pouze na lopaty a dřevěné šípové pluhy tažené koňmi, nebo voly. Než se podařilo průjezdnost komunikací obnovit, mnohdy byly celé oblasti a samoty kvůli tomu po týdny odříznuty od civilizace a tím i zásobování. Prvním prostředkem ve snaze o rychlejší mechanizované odklízení sněhu byly podvozky nákladních automobilů opatřené přestavnými radlicemi na způsob buldozerů a autogrejdrů. Radlice se upevňovaly na přední část automobilu před chladič a pod rám mezi přední a zadní nápravu. Zvedání radlic se provádělo ručně řetězem navíjeným na buben místěný vedle řidiče nebo plošině za budkou. Buben byl spojen s velkým ručním kolem, obsluhovaným dalším samostatným pracovníkem. Otočné radlice se výborně hodily na odstraňování sněhu z městských komunikací, avšak zaváté silnice mimo městskou zástavbu bylo možno uvolnit pouze pomocí velkých šípových pluhů namontovaných na předek nákladního automobilu. Při zkušebním provozu s radlicí a šípovým pluhem se kromě vozů značek Oskosh a FWD nejlépe osvědčil právě podvozek Walter s poháněnými všemi koly a jednoduchou montáží pneumatik, přenášející na vozovku větší adhezní přítlak, než kola s dvojmontáží. Provozovateli těchto vozidel byly vesměs obecní a městské správní orgány. Také dálniční úřady v New Yorku a okolí upřednostňovaly značku Walter před FWD i Oskoshem.
Walter Snow Fighter
V roce 1929 Walter představil speciální automobilový podvozek určený pro montáž příslušenství na odklízení sněhu zvaný „Snow Fighter”. Na přední část vozidla opatřenou zdvihacím ústrojím bylo možno instalovat otočnou radlici, nebo šípový pluh. Zvedací ústrojí sestávalo z kolmého šikmo vykloněného pomocného rámu dole výkyvně upevněného před chladičem, k jehož horní části byly rovněž výkyvný pluh nebo radlice připevněny volně pomocí řetězů. Výkyvný rám se zvedal nebo spouštěl táhlem, vedoucím vodorovně nad kapotou a skrz budku dozadu. Zde bylo táhlo spojeno s lanem navíjecího ústrojí v korbě. Šípový pluh měl značné rozměry, jeho křídla zakřivená tak aby co nejlépe odhazoval sníh se v zadní části značně zvyšovala. Toto zařízení doplňovaly ještě boční radlice tvaru pluhových křídel. Boční radlice byly umístěny za šípovým pluhem v úrovni motoru a kabiny, nebo za kabinou. V prvním případě sloužil k jejich upevnění na vozidlo vpředu svislý vodící trámec profilu U upevněný k automobilu před předním blatníkem o výšce do střechy kabiny a vzadu za kabinou na bok vodící skříně mezi kabinou a korbou, opatřený druhým vedením. Zvedání radlice bylo stejně jako zvedání pluhu provedeno pomocí lan navijákem, umístěným v korbě s ovládacími pákami v budce na straně spolujezdce. V druhém případě byla radlice upevněna vpředu na svislé vedení skříně za kabinou a vpředu i vzadu zdvíhána lany navijáku. Vzadu lano vedlo přes pomocný výložník na korbě, vykloněný napříč. Boční radlice umožnily odhrnování sněhu na šířku větší, než jakou tvoří jeden dopravní proud, tj. asi 5–6 m. Kromě toho bylo možno postranní radlice po zdvižení do určité výšky použít, jako srážeče sněhu, umožňující shrnování vršků sněhových bariér navršených u okrajů vozovky do ještě větší šířky. Tím se uvolnilo místo pro další sníh při příštím prohrnování.
Takto vybavený odklízecí automobil, který musel mít motor o výkonu přes 100 k, se v provozu výborně osvědčil. Jeho vlastnosti byly v roce 1931 zdokumentovány na několika němých černobílých propagačních filmech, pořízených při prorážení sněhových závějí o výšce 6–8 stop v Oneida County New York. Z filmových záběrů, viz vložené video, je dobře patrné, že odklízecí vůz s pluhem dokázal prorazit i takto vysoké závěje, ovšem zvýšenou rychlostí s mnoha opakovanými rozjezdy. Když kamion vjel do závěje, sníh se pěchoval a díky vzrůstajícímu odporu jej velmi prudce brzdil. Řidič se rukama pevně zapřel o volant a dal nohu na spojku. Těsně před tím, než odpor sněhu vůz úplně zastavil, musel pohotově vypnout spojku, potom zařadit zpátečku a bleskurychle vycouvat. Po vycouvání vše opakoval. Pokud by si řidič pevně nezafixoval ruce když se vůz zapíchl do závěje, přeletěl by setrvačnou silou přes volant nahoru do čelního skla.
Walter Snow Fighter FBS
Vůz Walter Snow Fighter FBS z roku 1931 měl šestiválcový zážehový (gazolinový) motor Waukesha SV o výkonu 150 k a mechanickou pětistupňovou asynchronní převodovku se dvěma zpětnými chody. Muselo se řadit s dvojím vypnutím spojky. Brzdy byly kapalinové se špatně účinným podtlakovým posilovačem zapojeným na sání motoru a řízení žádný posilovač ještě nemělo. Potřeba velké síly pro ovládání vozidla byla poněkud snížena obrovským volantem. Prokluz omezovaly sněhové řetězy na všech kolech, které také napomáhaly udržení přímého směru jízdy zvláště při bočním odhrnování sněhu k pravé straně. Jejich použití ale vyžadovalo přesné řazení, jinak hrozilo rozbití převodovky. Kabina řidiče byla těsná a neměla žádné vytápění. Osádka musela být teple oblečena.
Pracovalo se nepřetržitě a mnozí řidiči konstatovali jako zajímavost, když v noci hrnuli na plný výkon sníh, že výfuk, který u kamionu Walter vedl z kapoty vrchem před kabinou na její střechu, byl žárem výfukových plynů rozpálený do červena.
Řidiči sněhových pluhů byli obyvateli samot hýčkáni a milováni, protože jako jediní udržovali v zimním období jejich spojení se světem. Jiná technika tehdy ještě neexistovala. Obyvatelstvo jim ve svém soukromí poskytovalo stravu, možnost odpočinku, spánku a teplo.
•
Automobily a zařízení pro odklízení sněhu se staly po celý další čas trvání firmy Walter jejím stěžejním produktem. Vozy byly opět stavěny jako jednotlivé zakázkové kusy, každý přesně dle individuálního přání zákazníka.
Fotogalerie
