V rámci první fáze rekonstrukce byla přestavěna budova tiskového centra a střelnice; následně budou položeny také základy nové budovy vedle stávající tribuny D, kde najdou zázemí jednotlivé sportovní týmy. Úpravy se dotknou rovněž běžeckých tratí, přibude například jejich křížení ve stoupání loukou od Černého rybníka ke stadionu. Za zmínku dále stojí výstavba nové pevné severní tribuny, jež nahradí dosavadní montovanou. Jak by měl celý areál vypadat po skončení rekonstrukce, ukazují vizualizace dostupné na webových stránkách www.biathlonnmnm.cz. Po dobu probíhajících prací zůstane celý areál přístupný veřejnosti a nebude narušen ani harmonogram pravidelných akcí včetně tréninků.
Až přijede televize, budou připraveni...
Jako první se na sklonku loňského roku započalo s přestavbou budovy tiskového centra. Ačkoli objekt nepatří k nejstarším (dokončen byl v roce 2006), požadavky organizátorů na pořádání vrcholných mezinárodních závodů, stejně jako televizních štábů, se stupňují, a v Novém Městě tak přikročili k razantnější rekonstrukci. Nejprve bylo potřeba demontovat část betonových stavebních dílců (tzv. Prefa) a ocelovou konstrukci (zhruba 60 tun), poté se přistoupilo k montáži nové vnitřní konstrukce, realizaci opláštění a nakonec střechy. Nová nadstavba, která zde vznikla, nyní pojme až 21 televizních štábů, přičemž každému z nich bude náležet samostatná místnost. V některých případech byl prostor dispozičně rozdělen na studio a střižnu. Jak nám prozradil Vít Polnický, stavbyvedoucí jedné ze společností ve sdružení (PKS stavby), je tato zakázka specifická v tom, že jednotlivé stavební fáze je potřeba realizovat ve velmi krátkém čase. Logistika, montážní práce, manipulace – vše musí běžet jako na drátkách. Jedním z klíčových bodů tak bylo celou stavbu dobře technologicky zabezpečit.
Nastává doba věžových jeřábů?
Pro přesun stavebního materiálu, ať už použitého demontovaného, nebo nového, bylo nutné zajistit v místě realizace pracovní jeřáb. Po zvážení pro a proti padla volba na věžový jeřáb Liebherr 71 EC-B5 Fr.tronic. Tento 32 metrů vysoký stroj s horní otočí je vybaven 40metrovým výložníkem a jeho maximální nosnost u věže činí 5 tun. Do Nového Města byl dopraven na několika kamionových návěsech a s jeho vztyčením pomáhal automobilový jeřáb, pomocí kterého byla usazována horní otoč. Postavit věžový jeřáb do provozuschopného stavu trvá v závislosti na podmínkách 8 až 16 hodin. Jak říká Pavel Buriánek, zástupce pro věžové jeřáby ve společnosti Liebherr-Stavební stroje CZ s. r. o., je důležité mít zejména dostatek prostoru pro složení výložníku a dobře zajištěný přístup pro automobilový jeřáb, jenž obstarává kompletaci.
Věžový jeřáb se nakonec pro stavbu tohoto typu ukázal jako nejvhodnější řešení, a to z několika důvodů. Jedním z nich je jeho flexibilita a rychlost. V porovnání s konvenčním automobilovým jeřábem, který by podobnou zakázku zvládl také, je věžový typ rychlejší až trojnásobně a z jednoho stálého místa dokáže pohodlně obsloužit celou stavbu pod sebou. Na druhou stranu však automobilový jeřáb disponuje vyšší nosností. Druhým argumentem, hovořícím ve prospěch věžové varianty, byla ekonomická úspora. „Pokud bych tu měl mít dva měsíce automobilový jeřáb i s obsluhou, bylo by to finančně neúnosné,” prozrazuje Vít Polnický z PKS stavby. I toto ekonomické hledisko je zřejmě důvodem, proč i řada dalších firem, pro něž bylo používání věžových jeřábů donedávna tabu, začíná tuto techniku masověji využívat.
„Věžové jeřáby stále častěji používají například firmy zabývající se výstavbou mostů,” uvádí Pavel Buriánek poznatek z praxe a dodává: „Když jsem v tomto segmentu v roce 2008 začínal, byly věžové jeřáby stavebními firmami opomíjeny. V posledních letech jejich obliba stoupá a dá se říci, že i k nám už dorazil trend běžný v jiných evropských zemích na západ od nás. Například v Rakousku se bez věžových jeřábů neobejde žádná větší stavba.” Každopádně se dá očekávat, že největší boom věžových jeřábů teprve přijde, a to v souvislosti s tím, jak pečlivě jsou dnes propočítávány všechny provozní náklady.
Specifika věžových jeřábů Liebherr
Říká se, že současná stavební technika si je podobná jako vejce vejci. Ne tak úplně to platí v případě věžových jeřábů Liebherr. Ty jsou kompletovány v domovském závodě v německém Biberbachu. Vedle montážních linek tu mají také své vlastní vývojové oddělení a veškeré komponenty si zde vyrábějí tzv. pod jednou střechou. Jedním z klíčových komponentů je elektromotor. Ten od firmy Liebherr je specifický v tom, že má v poměru k dosahovaným výkonům velmi nízký příkon. Oproti tomu věžové jeřáby jiných značek používají k otáčení většinou úhlové motory, které jsou papírově sice výkonnější, ale pracují s obrovskými energetickými ztrátami (potřebují tedy velký příkon).
Na moment v kůži jeřábníka
Dosud největší zatěžkávací zkouškou byla pro jeřáb Liebherr v Novém Městě na Moravě manipulace se čtyřtunovými ocelovými prvky při montáži nové vnitřní konstrukce budovy. Vedle toho přesouvá jeřábník veškerý potřebný materiál, jako jsou sádrokártony, betonové prvky a podobně. A jak vlastně taková běžná denní rutina obsluhy věžového jeřábu vypadá?
Směna začíná jeřábníkovi ihned poté, co zdolá 30metrový žebřík a usadí se v kabině. Na rozdíl od strojníků ve stavebních strojích nemá jeřábník zpravidla žádný přesný harmonogram prací, které bude ten den provádět. Drží zkrátka stráž a čeká na pokyny, jež mu pomocí vysílačky uděluje stavbyvedoucí. Nahoře v kabině si samozřejmě může zatopit (nebo v létě naopak využít klimatizaci), pustit si rádio a sledovat dění pod sebou. Ačkoli to může na první pohled vypadat idylicky, být jeřábníkem není pro každého a šikovných obsluh je jako šafránu. Musejí totiž dobře zvládat nejen technickou stránku věci (co si s daným nákladem mohou k jeřábu „dovolit”), ale také komunikaci s ostatními kolegy na stavbě. Poměrně nekomfortní může být rovněž to, že během pracovní doby nesmí obsluha opustit kabinu (každé takové opuštění je chápáno jako ukončení směny).
Na shledanou v roce 2024
Mistrovství světa v biatlonu bude bezpochyby jedním z tuzemských sportovních vrcholů roku 2024 u nás. Desetitisíce nadšených diváků z Česka i ze zahraničí, desítky televizních štábů a samozřejmě nejlepší biatlonisté světa spolu se svými týmy – ti všichni se v únoru příštího roku sejdou v multifunkčním sportovním areálu v Novém Městě na Moravě. Tato mekka běžeckého lyžování u nás získala pořadatelství MS již podruhé (poprvé v roce 2013), v únoru letošního roku se tu odehraje také Světový pohár v běhu na lyžích.
Hlavní město běžkařů v ČR? Nové Město na Moravě
Lyže se v okolí Nového Města na Moravě objevily již kolem roku 1890; prvním historicky doloženým „běžkařem“ byl údajně lesní revírník Rudolf Gabessam z Fryšavy. Ten brzy našel množství nadšených následovníků, a tak se z Nového Města stalo lyžařské centrum Vysočiny. Tradice pořádání závodů sahá až do roku 1910, kdy se zde konaly první veřejné závody. V roce 1934 se poprvé závodilo o Zlatou lyži a od roku 1981 se Zlatá lyže nepravidelně stávala součástí Světových pohárů v běhu na lyžích.
Dnes je Nové Město nesmazatelně zapsáno na české sportovní mapě. Vysočina Arena (jejíž výstavba byla zahájena v roce 2005) hostí každoročně významné světové sportovní akce – vedle Světových pohárů v biatlonu a v lyžování také Světový pohár horských kol. V okolí Vysočina Areny jsou stovky udržovaných turistických tras pro běžkaře. Příznivci sjezdového lyžování a snowboardingu mohou využít sjezdovku na Harusově kopci. V létě se bruslařům a lyžařům na kolečkových lyžích nabízí 450 metrů dlouhý asfaltový okruh, ke kterému přiléhá 150 metrů dlouhé trestné kolo. Milovníci cross-country se mohou projet lesem Ochoza; okruh je dlouhý 4,7 kilometru s převýšením 260 metrů a najdete zde několik překážek právě pro cross-country.
(Zdroje: Wikpedia.com, Kudyznudy.cz)
Úsilí několika stovek lidí podílejích se na stavbě bude doufejme vykoupeno zdařilým mistrovstvím světa, na které se bude dlouho vzpomínat. Čtrnáctidenní maraton poběží v přímém přenosu na veřejnoprávní televizi, takže kdo nebude mít možnost zajet se do Nového Města na Moravě podívat osobně, může závody sledovat z pohodlí domova. Tou dobou už bude ale tento jeřáb zcela určitě pracovat na jiné zakázce, možná stejně tak prestižní, jako je tato „štace” ve Vysočina Areně.
Fotogalerie
