V minulém díle jsme podrobně sledovali osud jeřábů Peiner VM 2000 či VM 1300, které byly pořízeny a upraveny pro stavbu elektrárny Mělník III a které se poté objevily na řadě zajímavých staveb u nás. Tentokrát se v čase vypravíme do roku 1982, kdy společnost První Brněnská pořídila vůbec jeden z prvních jeřábů Peiner s označením SN, konkrétně Peiner SN 500-08. Jednalo se o univerzální šplhací jeřáb s kyvným výložníkem, typu Peiner SN 500-08 s nosností 32 tun a vyložením 60 metrů. Prvním projektem, kde byl tento jeřáb smontován, byla stavba obřích papíren ve Štětí.
Renesance šplhacích jeřábů s kyvným výložníkem
Tento typ jeřábů byl tehdy v Evropě málo využívaný a takřka neznámý. Jejich koncept zůstal na dlouhou dobu opuštěn na konci 50. let, protože nevyhovovaly tehdejším potřebám stavebnictví, které byly formovány masivní poválečnou výstavbou. Tehdy se spíše hodily jeřáby, které šlo snadno demontovat a převážet ze stavby na stavbu – tzv. samostavitelné jeřáby, nebo jeřáby s vodorovným výložníkem a vlečenou kočkou. Jeřáby s kyvným výložníkem v té době vyráběly pouze v Austrálii (výrobce Favco, dnes Favelle/Favco) a licenčně v USA (firma Cornell a Link/Belt). Samostatnou vývojovou větev bychom našli ještě v podobě lokálního výrobce věžových jeřábů KODIAK v USA. Nicméně australské i americké jeřáby byly a dodnes jsou značně odlišné od těch evropských, zejména tím, že k pohonu jeřábu využívají klasických naftových motorů namísto elektřiny. Zcela izolovaným vývojovým, výrobním i užitným trhem těchto jeřábů bylo Japonsko, kde dodnes tvoří 97 % tamní produkce věžových jeřábů. Je ovšem pravdou, že jeřáby ze země vycházejícího slunce téměř neopouští místní trh a pokud ano, jedná se o izolované kusové dodávky na některý z asijských trhů, zpravidla pod patronátem japonských stavebních firem.
Pojďme ale zpět do Evropy začátku 80. let. Jeřáby tohoto typu zde v těchto letech zažívají svou malou renesanci. Kromě výrobce Peiner, o kterém je řeč v tomto článku, zahájila produkci šplhacích jeřábů s kyvným výložníkem také společnost Liebherr (1985), Potain a italská manufaktura Comedil (1988). Tito zmínění výrobci se také na dlouhých patnáct let stali jedinými výrobci těchto jeřábů nejen v Evropě, ale i na celém světě. Krátkou epizodu v tomto oboru sehrálo také československé strojírenství s vyráběným modelem MB120. Jemu se budeme věnovat v některém z příštích čísel.
Obecně o jeřábech Peiner SN
Peiner AG přišel na počátku 80. let s přepracovanou koncepcí univerzálních šplhacích jeřábů s kyvným výložníkem, navržených zejména pro vysoké stavby, nebo stavby kde bylo nutné přemisťovat velmi těžká břemena. Jeřáby Peiner SN této staronové koncepce měli v té době několik revolučních vylepšení. Asi nejvýraznějším z nich spočívalo ve zrušení statického pevného závaží, které bylo nově pohyblivé a měnilo své těžiště v závislosti na aktuálním vyložení. Toto řešení umožnilo jednak zvýšit základní nosnost, tak zejména nosnost při maximálním vyložení, neboť bylo dosahováno snazšího zachování rovnováhy. Rovněž díky tomuto řešení nebylo zapotřebí tak silných motorů pro zdvih výložníku a tím umožněné změny vyložení při zavěšeném břemenu. Později stejné řešení započal nabízet i výrobce Liebherr u větších jeřábů HC-L, avšak k naprosté dokonalosti jej přivedly až jiné německé firmy – výrobce jeřábů BKT (později Potain/BKT) a firma JOST, které tento zdokonalený systém plovoucího závaží (známé pod označením kosatka) nabízí dodnes. Od roku 2000 je pak uvedené řešení nabízeno i na jeřábech výrobce Terex/Comedil (série CTL). Za zmínku stojí uvést též fakt, že vynálezcem plovoucího závaží je německý návrhář a designér věžových jeřábů Franc Jost, který pracoval (a navrhoval jeřáby) hned pro několik výrobců, zejména Peiner, BKT/Potain, v pozdějších dobách i pro Italská Comedil (dnes Terex) a nakonec pro vlastní firmu JOST cranes.
Využití a další osudy Peiner SN 500-08
Jeřáb Peiner SN 500-08 se osvědčil jak při montáži elektrárenských a průmyslových kotlů, tak i při realizaci a montáži technologických a strojírenských celků v petrochemii. Samozřejmě byl používán i na běžných stavbách, zejména pro montáž těžkých prefabrikovaných konstrukcí. Z významných československých a posléze českých projektů můžeme kromě výstavby papíren Štětí uvést i stavbu petrochemičky v Litvínově či v Bratislavě, spaloven v Brně či Praze a dalších elektrárenských a teplárenských provozů po celém našem území. Významnou úlohu sehrál rovněž při stavbě paroplynové elektrárny v kombinátu Vřesová, při výstavbě metra v Praze (konkrétně při montáži prefabrikovaných konstrukcí) a na projektech celé řady obchodních center.
V druhé polovině 90. let byl nástupnickou firmou První Brněnská jeřáb prodán do Norska, kde několik let působil na stavbách a následně i v loděnicích, odkud putoval po roce 2010 do Švýcarska. V zemi helvétského kříže podstoupil velkou generální opravu a poté pracoval na několika průmyslových výstavbách. Ve Švýcarsku je dodnes, přičemž několik posledních let je úspěšně využíván jako dvorní a manipulační jeřáb v žulovém lomu.
Jeřáby Peiner řady MK na stavbě jaderné elektrárny Dukovany
Po dobrých zkušenostech s velkými jeřáby Peiner z projektu výstavby elektrárny Mělník III padlo rozhodnutí vyzkoušet je také na stavbě jaderné elektrárny Dukovany (hlavní blok 2). Konkrétně se jednalo o jeřáby ze série MK, které byly ekvivalentem tehdy v tuzemsku hojně používaných jeřábů Potain MD 1000 (na průmyslových a eneregtických projektech tento jeřáb dominoval). Do Dukovan tak byly objednány a zakoupeny tři velké jeřáby Peiner, konkrétně jeden model Peiner MK 630 a dva modely Peiner MK 900, všechny s maximální nosností 50 tun.
Jeřáby byly dodány a smontovány v letech 1980–1981, a protože se jednalo vůbec o první montáž takových jeřábů v ČSSR, na starost ji dostali přímo montéři výrobce Peiner AG ze Západního Německa. Asistovali jim pracovníci První brněnské strojírny, která v té době působila jako prodejní a servisní organizací Peiner AG v Československu. Z dodané trojice jeřábů se nakonec na stavbě hlavního bloku 2 elektrárny Dukovany podílely pouze jeřáby Peiner MK 630 a Peiner MK 900, přičemž oba dva byly zařazeny do flotily generálního dodavatele jaderné elektrárny Dukovany, tehdejší stavební organizace Průmyslové stavby Brno. Poslední objednaný jeřáb (MK 900) byl nakonec dodán jiné stavební organizaci a objevil se například při výstavbě chemického parku v Záluží u Mostu, rozšíření rafinerie v Kralupech a zejména na stavbách chemických kombinátů v NDR.
Zkušenosti z montáže a provozu
Montáž velkých jeřábů Peiner MK se ukázala být časově o něco náročnější než v případě konkurenčních jeřábů Potain MD 1000. Jeřáby Peiner MK 630 respektive MK 900 byly tvořeny hlavní širokou nosnou věží, uvnitř které se hydraulicky zvedala užší část věže spolu s otočným ložiskem a vrchní částí jeřábu, tedy strojovnou a výložníkem. Hlavní věž jeřábů Peiner MK se, stejně jako u typu Potain MD 1000, sestávala z U-dílců, nasazovaných k sobě a spojovaných čepy. Hlavní věž tak postupně obepínala vnitřní užší věž, která se následně hydraulicky zvedala. Pro montáž věže a šplhání bylo využíváno hlavního zdvihu jeřábu, pomocného montážního přípravku1) a šplhací hydrauliky umístěné na vrchní části vnitřní věže. Co se týče provozních parametrů a ovládání hodnotili jeřábníci jeřáby Peiner MK jako srovnatelné s jeřáby Potain. Oproti nim však měli jednu konkurenční výhodu a to možnost kontrování. V podstatě šlo o to, že si obsluha mohla jeřáb postupně dobrzdit dle libosti a nebyla odkázána na postupný dojezd jako tomu bylo u jeřábů Potain. Jeřáby Peiner mohly pracovat v dvou či čtyřnásobném závěsu a samozřejmostí byl pojezd na kolejovém svršku. Přestože byly jeřáby Peiner MK při stavbě elektrárny Dukovany chváleny, v poměru cena/výkon se ukázaly jako slibnější konkurenční stroje Potain MD, které byly v následujících letech dále pořizovány pro nejrůznější projekty.
Zastoupení Peiner v Československu
Prodej a servis jeřábů Peiner zajišťovala v Československu firma První Brněnská ve spolupráci s firmou Strojimport. Krom výše popsaných velkých jeřábů byly v ČSSR s úspěchem používány i běžné jeřáby rozličných sérií a modelů (Peiner TN, SK, SN či SMK) středních velikostí, které byly dováženy spíše jen v počtu jednotek kusů, nebo vyloženě pro konkrétní projekty. Na přelomu 80. a 90. let přešlo zastoupení od firmy Peiner AG do firmy Stavební stroje Praha, závod Benešov, která rovněž získala licenci na výrobu jeřábů série SMK (rychle montovatelné jeřáby) a série SK (montované jeřáby). Licenční výroba těchto jeřábů u nás trvala až do přelomu let 2007/8, kdy nový vlastník výrobce Peiner, americká skupina Terex, jednostranně ukončil spolupráci, zavřel továrny v Německu a výrobu přesunul do Itálie a Spojených Států.
Fotogalerie
