Vzhledem k narůstajícím potřebám československého stavebnictví v 70. a 80. letech minulého století, hlavně při montáži strojírenských celků a v oblasti energetických a průmyslových staveb (jaderné a uhelné elektrárny), poptávali dodavatelé staveb velké jeřáby, které tehdejší tuzemský průmysl ani jeřábový průmysl ze spřátelených států RVHP či SSSR nebyl schopen dodat. Dokonce ani hojně používané a politicky protlačované jeřáby ze Sovětského svazu nebyly zdaleka dostačující. Ve srovnání s jeřáby ze západoevropské produkce jim chyběla dostatečná kapacita, byly příliš velké a těžkopádné a kladly obrovské nároky na montáž (plocha i počet montážníků) a dopravu. Rovněž obsluha takového jeřábu nebyla žádná selanka, a proto není divu, že se dodavatelé museli poohlédnout za hranice na Západ od nás.
Peiner VM 2000 a VM 1300 na elektrárně Mělník III
Když se chystala stavba elektrárny Mělník III (dále EME III), z výše uvedených důvodů se generální dodavatel stavby, První brněnská strojírna, obrátil na tři tehdejší nejvýznamnější výrobce věžových jeřábů (Peiner AG, Potain France a Liebherr) s poptávkou na návrh, výrobu a dodání specifických jeřábů velkých nosností nutných pro připravovanou stavbu uhelného kotle na elektrárně v Mělníku.
Z oslovených výrobců se z hlediska užitných parametrů a poměru cena, výkon a rychlost dodání dodavateli nejvíce zamlouvaly jeřáby Peiner od západoněmecké firmy Peiner AG. Ta se zavázala vyrobit jeřáby, odvozené od úspěšné a československým firmám známé série Peiner TN a Peiner M. Tyto jeřáby se spodní otočí a výkyvným výložníkem představovaly v té době asi nejpoužívanější koncepci v Evropě. Výrobce nabízel jeřáby Peiner TN ve velikostech TN 85 (s maximální nosností 12 tun ) až po model TN 1120 (80 tun) a modely Peiner M 800 (40 tun) až po model M 1300 (58,5 tun). Po zvážení rozměrů a předpokládaných tonáží jednotlivých dílců kotle padla volba na typ Peiner VM 1300, který byl osazen na 14 metrů vysokém pojezdovém portálu; a speciálně pro tento projekt nově navržený jeřáb Peiner VM 2000, na jehož vývoji se podíleli i konstruktéři První brněnské strojírny. Rovněž tento jeřáb byl postaven na pojezdovém portálu. Oba jeřáby byly na stavbu EME III dodány, smontovány a uvedeny do provozu mezi lety 1977/78.
Rekordní zdvih přinesl další zdokonalení jeřábu
Na projektu EME III bylo v době projektování stavby uvažováno o maximálních hmotnostech břemen do 95 tun, čemuž odpovídala i projektovaná nosnost jeřábu VM 2000 (102 tun). V průběhu stavby nicméně došlo k několika změnám a k navýšení hmotnosti přepravovaných břemen. V závěrečné etapě stavby bylo třeba na střechu kotle do výšky 125 metrů dostat nosníky o hmotnostech 120 a 125 tun. Dvojzdvih za součinnosti obou jeřábů nebyl možný z důvodu nízké výšky menšího jeřábu VM 1300, takže po společné konzultaci statika, specialistů z První Brněnské strojírny a konstruktérů od Peiner AG bylo rozhodnuto použít pro zdvih těchto břemen stávající jeřáb VM 2000.
Zdvihy byly realizovány v několika dnech a pod pečlivým dohledem mnoha jeřábových specialistů a revizních techniků, a to jak z mateřské První brněnské, tak i od Hutních montáží, Armabetonu nebo Vodních staveb. Nechyběli samozřejmě technici německého výrobce. Závěrečnému zdvihu největšího nosníku přihlížela i pozvaná delegace ze zahraničí (přítomni byli zástupci ze států RVHP i států Západní Evropy). A právě díky těmto zkušenostem z EME III nakonec výrobce Peiner AG koncept M/VM 2000 přepracoval a další modely byly vyráběny a prodávány již s deklarovanou nosností 120 tun.
Využití ve světě a další osudy mělnického jeřábu
Peiner M/VM 2000 byl největším jeřábem své třídy na světě a jako takový byl velice vzácný. Podle dostupných údajů z výrobních linek sjelo pouze 12 kusů, z nichž většina zamířila do Brazílie a Venezuely na stavbu obřích přehrad a uhelných elektráren. Mělnická štace jeřábu Peiner VM 2000 nebyla u nás zdaleka poslední. Celá řada dalších firem, nejčastěji Hutní montáže, si jej totiž posléze půjčovala na další projekty. Objevil se tak například při rekonstrukci ostravských vysokých pecí ve Vítkovicích a v Nové huti, v třineckých železárnách, nebo Košicích. Z dalších významných projektů, při kterých byly použity jeřáby Peiner VM 2000 či VM 1300, můžeme jmenovat stavbu obchodního domu Prior v Plzni, chemičky Chemopetrol v Litvínově, stavbu a rekonstrukci uhelných elektráren v severočeské uhelné pánvi, výstavbu elektrárny Nováky, jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice či vodního díla Gabčíkovo.
V polovině 90. let byl Peiner VM 2000 pronajat a později odprodán do Norska, kde sloužil na několika stavebních projektech na ropných plošinách a následně byl až do roku 2021 v loděnicích v norském městě Høylandsbygd. Tam také jeho pouť skončila; po 45 letech provozu byl v roce 2021 odstřelen a sešrotován. Asi nejzajímavější nasazení tohoto jeřábu proběhlo při rekonstrukci těžní ropné plošiny, kdy byl namontovaný přímo na lodi.
Pozvání na příště
V následujícím díle si přiblížíme osudy dalších typů jeřábů Peiner, používaných například při výstavbě velké papírny nebo při stavbě jaderné elektrárny. Také se podíváme na jednu „slepou" vývojovou větev věžových jeřábů a prozradíme, jak se koncepčně odlišovaly jeřáby, vyráběné v USA a Austrálii. O tom ale až příště.
