V rámci dlouho připravovaného a diskutovaného projektu se v Brně počítá s demontáží vlakového nádraží, odkloněním tratí a s přeměnou přilehlých nevyužívaných brownfieldů v moderní kosmopolitní centrum jaké je k vidění například v Berlíně, Drážďanech nebo ve Vídni. Stavbu Titania X, navazující na již fungující komplex Titanium a stavbu polyfunkčního domu Centropolis má na starost brněnská společnost BRESTT STAVBY a.s. (dále jen BRESTT), která se v moravské metropoli a okolí v minulosti podílela na celé řadě zajímavých stavebních počinů (řekneme si o nich dále). Během loňského roku dodala tato firma postupně čtveřici jeřábů Liebherr, jejichž úkolem je manipulace a zabezpečení stavby materiálem. Celkem má firma BRESTT ve své flotile 11 jeřábů Liebherr; z toho pět z nich s horní otočí. Všechny jeřáby dodalo zastoupení Liebherr pro Českou republiku – společnost Liebherr-Stavební stroje CZ s.r.o.
Jako první sem byl přivezen v květnu loňského roku model Liebherr 130 EC-B 6 s horní otočí, disponující maximální nosností šest tun a délkou vyložení až 60 metrů. Je to tzv. primární obslužný jeřáb s nejvyšší výškou – pomocí modulárních věžových dílců je „našplhaný“ do výšky 50,3 metrů. Jak nám prozradil Pavel Buriánek, jeden z předních expertů na věžové jeřáby a obchodní zástupce firmy Liebherr-Stavební stroje CZ, jedná se o ikonický model, oblíbený zejména díky velkému dosahu. Postavení podobného jeřábu s horní otočí trvá zpravidla jeden až dva dny. První den jsou na návěsech naváženy na stavbu jednotlivé jeřábové dílce (konkrétně u této 130ky se řidič tahače musí otočit na stavbu přibližně desetkrát) a jeřáb je nahrubo smontován včetně usazení betonového protizávaží na protivýložníku. Druhý pracovní den probíhá nastavení a celková revize.
Typ 130 EC-B 6 pracuje ještě s možností přepínání dvou a čtyř úvazu. Jeřáb ve čtyřlanovém provozu dokáže uzvednout maximální nosnost šest tun. Na druhou stranu ve dvoulanovém provozu je zdvih 2 × tak rychlejší, což platí samozřejmě i pro práci zdvihového motoru s prázdným hákem. Jelikož je 50 % manipulací s prázdným hákem, tak se jedná o velkou časovou úsporu. Nevýhoda dvou úvazu je poloviční maximální nosnost, tedy 3 000 kg. Princip 2/4 úvazu používají většinou dodnes i ostatní výrobci věžových jeřábů. Přestože společnost Liebherr má přepínání dvoj/čtyř úvazu nejpropracovanější a vše je řešeno prostřednictvím dálkového ovládání, nebo z kabiny, od tohoto principu ustupuje. V současné době moderní stavba požaduje maximální možnou rychlost při zachování maximální nosnosti. A toto právě nabízí moderní věžové jeřáby Liebherr. Silnější zdvihový motor pracuje prostřednictvím silnějšího lana s těžkými břemeny rychle a spolehlivě. Právě díky rychlosti manipulace s břemeny nejen urychluje termín dokončení stavby, ale jako bonus dochází k významné úspoře elektrické energie.
S odstupem dvou měsíců od postavení primárního jeřábu byly na stavbu postupně dopraveny další stroje. Za zmínku stojí například Liebherr 125 EC-B 6 – jeden z nejnovějších jeřábů, který měl premiéru na mnichovském veletrhu Bauma v roce 2019. Jeřáb s horní otočí nahradil v portfoliu oblíbený model 110 EC-B. V porovnání s ním přinesl novější technologie a úplně jiný design, za který si Liebherr po právu odnesl cenu v prestižní soutěži Red Dot Design Award. Kladně bylo hodnoceno zejména provedení výložníku s designovými prvky v kombinaci firemních barev výrobce (šedá, žlutá) a s velkými plochami, na které jsou dle přání zákazníka umísťovány firemní reklamy a poutače. Jeřáb má délku vyložení 58 metrů a je postavený do výšky 36 metrů. Jak už bylo řečeno, tento jeřáb už má pouze dvou úvaz a je vybaven lany s delší životností. Vývoj v oblasti lan jde rychle dopředu a jeřáby Liebherr s nosností od 10 tun už dnes mohou být osazeny bezúdržbovými vysoce pevnými lany ze syntetických vláken. Ta jsou oproti ocelovým lanům až pětkrát lehčí a mají delší životnost.
Kromě jeřábů s horní otočí pracují na stavbě také dva jeřáby s dolní otočí: modely 71 K a 81 K.1. Tyto stroje s nižší výškou slouží často na stavbách jako tzv. skládkové jeřáby, tedy k vykládce a nakládce vozidel, a nebo jsou nasazovány při výstavbě nízkopodlažních budov. V době naší návštěvy byl v provozu pouze jeden z nich, druhý se teprve dostavoval. Oba jeřáby mají shodnou nosnost 6 tun a délku vyložení 45 metrů (71 K) a 48 metrů (81 K.1). Na místo byly dopraveny multifunkčním tahačem firmy BRESTT. Vozidlo, vybavené hydraulickou rukou s dosahem až 22,5 metrů, přepravuje jeřáby s dolní otočí na speciálním podvozku, který si firma od Liebherru pronajímá. Jeřáb se do něj vodorovně zaklesne a dozadu se pod něj připevní ještě přídavný dvounápravový modul. Tímto způsobem lze najednou převézt celý jeřáb.
Stavební jeřáby jsou na podobných stavbách naprosto klíčovou součástí. Platí, že čím více háků je na stavbě, tím rychleji práce postupuje. Aby byla práce efektivní, je nicméně nutné mít „pod háky“ ještě dostatek pracovníků, kteří tok materiálu usměrňují. Vzájemná koordinace jeřábů tak, aby si navzájem nepřekážely, může probíhat různým způsobem. Stavbyvedoucí může určit pořadí jeřábů podle jejich důležitosti a tím se pak řídí jejich vzájemná přednost. Kromě toho jsou obsluhy jeřábů propojeny pomocí vysílaček a skrze společnou vysílací frekvenci pak komunikují i s lidmi na staveništi. Jak efektivně dokáže tímto způsobem celý tým pracovat jsme se mohli přesvědčit při usazování prefabrikovaného schodiště v jedné z budov bytového komplexu Centropolis. Schodiště, zavěšené na laně jednoho z jeřábů, bylo potřeba usadit do připravených ozubů, přičemž na každé straně byla rezerva pouhých dvou centimetrů. Přesto se jeřábník, který seshora na manipulaci nevidí, dokázal se svým kolegou pomocí vysílačky přesně zkoordinovat a masivní prefabrikát rychle usadit na jeho místo.
K zajištění bezpečnosti jsou jeřáby vybaveny i celou řadou asistenčních systémů jako je antikolizní systém (podle normy z roku 2010 musí mít výstup na tento systém každý nový jeřáb) nebo systém ABB pro vymezení pracovního prostoru. „Pokud si dosah jeřábu představíme jako kružnici, pomocí ABB si můžeme označit výseč nebo body, kam s výložníkem z nějakého důvodu nemůžeme a elektronika pak jeřáb před tímto vyznačeným prostorem zastaví,“ vysvětluje fungování tohoto asistenta Pavel Buriánek.
Co se týče nasazení věžových jeřábů, patří tato výstavba v centru Brna podle tuzemských měřítek k těm větším. Ve světě jsou občas k vidění i projekty s desítkami nasazených jeřábů. Co se týče značky Liebherr, ta se naposledy v této souvislosti zviditelnila při stavbě nového mezinárodního letiště v Istanbulu, kde bylo v relativně krátké době postaveno 50 jejich jeřábů. Ve společnosti BRESTT sází na Liebherr dlouhodobě. Jak nám potvrdil Jakub Polák, výrobní ředitel a člen představenstva této společnosti, jiné věžové jeřáby v podstatě nevyužívají: „Jsme s Liebherrem spokojeni. Jeřáby pořizujeme nové i použité a to ve chvíli, kdy víme, že ho využijeme alespoň rok nebo dva na nějakém projektu.“ Tak například 130ku pořídili jako novou v době, kdy společnost vysoutěžila stavbu nového Justičního areálu v Brně. Moderní budova, která získala hlavní cenu 14. ročníku soutěže CAD Projekt, patří k významným referencím této místní stavební firmy. Z dalších významných zakázek společnosti BRESTT stojí za zmínku například stavba garážového komplexu na Šumavské, speciálních stavebních prvků (stěna s oblouky) ve známém jihomoravském vinařství Lahoffert nebo stavba Sono Centra, což je devítipatrový víceúčelový objekt v Brně-Žabovřeskách. Dominantou atypické a ze stavebního hlediska náročné budovy je koule na čtyřech sloupech, která se nachází uprostřed skleněného atria. Na všech těchto zmíněných projektech byly také nasazeny jeřáby Liebherr.
Na závěr snad ještě jedna kuriozita. Společnost BRESTT spolupracovala také při výstavbě brněnského projektu ŠUMAVSKÁ Tower, což jsou tři vysokopodlažní budovy o výšce 70–80 metrů. Na této stavbě byl nasazen nejvyšší samostatně stojící věžový jeřáb v České republice – Liebherr 150 EC-B 8 Litronic – s výškou háku 94 metrů.
